7 vědecky prokázaných výhod kojení pro dítě i matku

Jedno z nejčastějších témat diskusí těhotných žen a čerstvých maminek je zcela jistě kojení. O tom, že jde o nejpřirozenější způsob výživy miminka, většinou nikdo nepochybuje. Zároveň je velmi důležité i pro vytvoření vazby mezi matkou a dítětem. Přesto existují ženy, které z kojení mají určité obavy. Nechme teď stranou otázky typu jako dlouho či jak často by se měly děti kojit a pojďme se zaměřit na několik vědecky prokázaných přínosů kojení pro dítě i jeho matku.

Mateřské mléko miminku poskytuje ideální výživu i protilátky

Mateřské mléko obsahuje vše, co dítě během prvních měsíců života potřebuje, a to ve správném poměru. Výzkumy prokázaly, že jeho složení se dokonce mění podle měnících se potřeb dítěte, zejména během prvního měsíce života. Mateřské mléko je nabité protilátkami, které pomáhají dítěti bojovat s různými viry a bakteriemi, což je v prvních měsících života velmi důležité. Četné studie ukazují, že děti, které nejsou kojeny, jsou náchylnější ke zdravotním problémům, jako je zápal plic, průjem či infekce.

Kojení snižuje riziko některých nemocí

Výlučné kojení, což znamená, že kojenec dostává pouze mateřské mléko, snižuje riziko, že dítě onemocnění zánětem středního ucha, infekcí dýchacích cest, nachlazením, střevními infekcemi, alergiemi, astmatem a ekzémem i dětskou leukémií.

Mateřské mléko podporuje zdravou váhu dítěte

Kojení rovněž podporuje zdravé přibývání na váze a pomáhá předcházet dětské obezitě. Ukazuje se, že kojení delší než čtyři měsíce významně snižuje pravděpodobnost vzniku nadváhy a obezity u dítěte i v jeho pozdějším životě. To může být způsobeno vývojem odlišných střevních bakterií. Kojené děti mají vyšší množství prospěšných střevních bakterií, které mohou ovlivňovat ukládání tuků. Děti krmené mateřským mlékem mají také v těle více leptinu než děti krmené umělým mlékem. Leptin je klíčový hormon pro regulaci chuti k jídlu a ukládání tuků.

zdroj: pixabay.com

Díky kojení mohou být děti chytřejší

Některé studie naznačují, že může existovat rozdíl ve vývoji mozku mezi kojenými a uměle živenými dětmi. Kojené děti mají podle provedených výzkumů obecně o něco vyšší inteligenční skóre a je u nich méně pravděpodobné, že se u nich později objeví problémy s chováním a učením.

Kojení pomáhá stahovat dělohu

Během těhotenství se děloha mnohonásobně zvětší. Po porodu následně prochází procesem zvaným involuce, který jí pomáhá vrátit se do původní velikosti. Tento proces pomáhá řídit oxytocin, hormon, jehož hladina se v průběhu těhotenství přirozeně zvyšuje. Množství oxytocinu se zvyšuje také během kojení. Podporuje děložní stahy, čímž pomáhá děloze vrátit se do původní velikosti. Studie také prokázaly, že matky, které kojí, mají po porodu obecně menší ztrátu krve a rychlejší involuci dělohy.

Matky, které kojí, mají nižší riziko deprese

Poporodní deprese je specifický typ deprese, která se může rozvinout krátce po porodu. Podle studie z roku 2012 se zdá, že u žen, které kojí, je menší pravděpodobnost vzniku poporodní deprese ve srovnání s matkami, které nekojí. Bohužel u žen, které prožívají poporodní depresi brzy po porodu, je ale také pravděpodobnější, že budou mít problémy s kojením a budou kojit kratší dobu.

Kojení snižuje u žen riziko vzniku některých onemocnění

Zdá se, že kojení ženám poskytuje určitou ochranu proti několika nemocem. Ženy, které kojí, mají nižší riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, vysokého tlaku, artritidy, kardiovaskulárních chorob či cukrovky 2. typu.

Zdroj:jamanetwork.com, who.int, journals.plos.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ahajournals.org, sciencedirect.com, mayoclinic.org

Autor: Martina Šťastná
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu