Duševní nemoc aneb je dobré včas rozpoznat příznaky nemoci a vypořádat se s ní

Většina lidí se domnívá, že duševní onemocnění jsou vzácná a „postihují jiné lidi“. Ve skutečnosti jsou psychické poruchy běžné a rozšířené. Většina rodin není připravena se vypořádat s tím, že jejich milovaný psychicky onemocněl. Může to být fyzicky i emocionálně zatěžující a může vás to činit zranitelnými vůči názorům a úsudkům druhých. Vždy mějte na paměti, že existuje naděje a pomoc!

Co je duševní nemoc?

Duševní nemoci jsou stavy založené na poruchách mozku, jenž ovlivňují myšlení, emoce a chování. Protože všichni máme mozek, mít nějaký problém s duševním zdravím během života je opravdu běžné. U lidí, kteří trpí duševními chorobami, se mozek změnil způsobem, kdy není schopen standardně myslet, cítit nebo jednat tak, jak je ve společnosti obvyklé. Existuje víc než 200 klasifikovaných forem duševních chorob. Mezi nejčastější poruchy patří deprese, bipolární porucha, demence, schizofrenie a úzkostné poruchy.

Reakce na stres?

Příznaky mohou zahrnovat změny nálady, osobnosti, osobních návyků nebo sociálního stažení se. Problémy duševního zdraví mohou souviset také s nadměrným stresem v důsledku konkrétní situace nebo řady událostí. Stejně jako u rakoviny, cukrovky a srdečních chorob jsou duševní choroby často fyzické, emocionální a psychologické. Duševní choroby mohou být způsobeny také genetickými faktory, biochemickou nerovnováhou a dalšími příčinami.

Správná diagnóza

Chcete-li se dozvědět více o příznacích, které jsou specifické pro konkrétní duševní chorobu, vyhledejte informace v knihách, na internetu nebo si promluvte s odborníkem. Je zvláště důležité věnovat pozornost náhlým změnám myšlenek a chování. Mějte na paměti, že nástup několika uvedených příznaků, a nikoli pouze jednoho, naznačuje problém, který by měl být řešen. Příznaky by neměly být způsobeny nedávným užíváním návykových látek nebo jiným zdravotním stavem.

Příznaky u dospělých, mladých dospělých a dospívajících

Nejčastějšími příznaky u těchto věkových kategoriích jsou:

  • zmatené myšlení
  • deprese (smutek nebo podrážděnost)
  • pocity extrémních výšin a propadů
  • nadměrné obavy
  • úzkosti

Dále příznaky kulminují do sociálního vyčlenění sebe sama, dramatických výkyvů ve spánkových a stravovacích návycích, objevují se pocity silného hněvu, bludy a halucinace. Typická začne být neschopnost vyrovnat se s každodenními činnostmi a sebevražedné myšlenky.

Příznaky u dětí

U starších dětí se příznaky snadno zamění za pubertální projevy, proto je potřeba jemného rozlišování. Můžete se setkat s užíváním návykových látek, neschopností plnit školní i jiné povinnosti, zhoršeným prospěchem, záškoláctvím, změnami stravovacích a spánkových návyků. Dalšími projevy může být hyperaktivita, noční můry nebo agrese a odpor vůči autoritám. Typické jsou také stížnosti na fyzické nemoci a dlouhodobě negativní nálada často s myšlenkami na smrt.

Jak se vypořádat s každodenní realitou duševní nemoci?

Přijměte své pocity

Navzdory různým příznakům a typům duševních nemocí sdílí mnoho rodin, které mají milovaného s duševním onemocněním, podobné zkušenosti. Možná zjistíte, že popíráte varovné signály, protože se obáváte, co si ostatní lidé budou myslet. Přijměte, že tyto pocity jsou naprosto běžné!

Zřiďte si podpůrnou síť

Jestliže je to možné, vyhledejte podporu přátel a členů rodiny. Pokud máte pocit, že nemůžete diskutovat o své situaci s přáteli nebo jinými členy rodiny, vyhledejte svépomocnou nebo podpůrnou skupinu. Tyto skupiny vám poskytují příležitost hovořit s dalšími lidmi, kteří se potýkají se stejnými problémy. Budou vás poslouchat a nabízet cenné rady.

Terapie a poradenství

Terapie může být prospěšná jak pro jednotlivce s duševním onemocněním, tak pro ostatní členy rodiny. Odborník v oblasti duševního zdraví může navrhnout způsoby, jak si s danou situací poradit.

Při hledání terapeuta buďte trpěliví a promluvte si s několika profesionály, abyste si mohli vybrat osobu, která je pro vás a vaši rodinu vhodná.

Může to chvíli trvat, dokud se nezačnete cítit uvolněně, otevřeně, a dokud nezískáte pozitivní náhled na situaci i důvěru v terapeuta, ale v dlouhodobém horizontu budete rádi, že jste pomoc vyhledali! Musíte si uvědomit, že existuje naděje na uzdravení a že při a po léčbě se mnoho lidí s duševními chorobami vrací do produktivního a naplňujícího života!

Autor: Katka Procházková
zavřít reklamu