Jak dlouho vydrží lidský organismus bez jídla?

Potraviny a voda jsou pro lidský život nezbytně nutné. Žít bez nich lidský organismus vydrží jen omezeně dlouhou dobu. Bez vody samozřejmě mnohem kratší než bez jídla. Co se s naším organismem začne dít, když mu přestaneme dodávat potravu?

Vědecké poznatky o hladovění

Naše tělo potřebuje ke správnému fungování energii z potravin a hydrataci z vody. Mnoho systémů v našem těle funguje optimálně pouze díky pestré stravě a dostatečnému dennímu příjmu vody. Naše tělo je ale malý zázrak přírody, a tak dokáže přežít i několik dní bez vody a několik týdnů bez jídla, protože se upraví náš metabolismus a spotřeba energie.

Vyloučení příjmu potravy na delší dobu se nazývá hladovění. Tělo je většinou vystaveno hladovění po maximálně jednom dni bez jídla. V tom okamžiku začne fungovat jinak, aby snížilo množství energie, kterou spálí. Nakonec ale hladovění samozřejmě dříve nebo později vede ke smrti. Neexistuje žádné pevné „pravidlo“, jak dlouho můžeme bez jídla žít. Vědecký výzkum v této oblasti je nedostatečný, protože zkoumání hladovění na lidských subjektech je dnes považováno za neetické. Existuje ale několik studií, které zkoumají výsledky starých výzkumů hladovění a využívají také poznatky související s náboženskými půsty, hladovkami či s problémem hladomoru v některých rozvojových zemích.

Několik týdnů až dva měsíce

Podle studie z roku 2009, kterou zveřejnili vědci z německého Institutu soudního lékařství, je možné přežít 8 až 21 dní bez jídla a vody a až dva měsíce, pokud má člověk přístup k dostatečnému příjmu vody. Rovněž novodobé hladovky, které drží lidé z nejrůznějších důvodů, poskytly určité poznatky. Časopis British Medical Journal v této souvislosti uvádí několik hladovek, které skončily po 21 až 40 dnech. Důvodem byly život ohrožující problémy, které účastníci pociťovali. Pokud hladovku neukončili, zemřeli po 45 až 61 dnech.

Jak je to možné?

Být schopen žít několik dní a týdnů bez jídla a vody se mnohým z nás zdá nepředstavitelné. Pouze několik hodin bez jídla může u mnoha z nás vyvolat podrážděnost a nedostatek energie. Naše tělo se ve skutečnosti ale této situaci samo přizpůsobí. Za normálních okolností tělo rozkládá potravu na glukózu, která dodává tělu energii.

Jakmile tělo nemělo 8 až 12 hodin přístup k potravě, zásoby glukózy se vyčerpají. Tělo tak začne přeměňovat glykogen z jater a svalů na glukózu. Po vyčerpání glukózy a glykogenu začne naše tělo k zajištění energie využívat aminokyseliny. Aby se zabránilo nadměrnému úbytku svalové hmoty, začne se tělo brzy spoléhat na tukové zásoby. Tělo se dostane do metabolického stavu ketózy, při kterém se spalují uložené tuky. Během této doby dojde k výraznému úbytku hmotnosti. Jedním z důvodů, proč jsou ženy schopny vydržet hladovění déle než muži, je, že jejich tělo má vyšší  množství tuků.

Čím více tukových zásob je k dispozici, tím déle člověk obvykle dokáže přežít. Po úplném vyčerpání tukových zásob se tělo vrátí k odbourávání svalové hmoty, protože ta je jediným zbývajícím zdrojem paliva v těle. Ve fázi hladovění, kdy tělo využívá k získávání energie svalové zásoby, začne daná osoba pociťovat závažné nepříznivé příznaky. Studie uvádějí, že velmi závažné stavy nastanou, když jedinec ztratí přibližně 18 procent své tělesné hmotnosti.

Jaké jsou účinky nepřijímání potravy na lidské zdraví?

Dlouhá doba bez přístupu k jídlu a vodě má samozřejmě na organismus škodlivé účinky. K nejčastěji uváděným problémům patří mdloby, závratě, pokles krevního tlaku, zpomalení srdeční frekvence,    hypotenze, slabost, porucha funkce štítné žlázy, poruchy menstruačního cyklu, poruchy spánku, bolesti břicha, nízká hladina draslíku, kolísání tělesné teploty, posttraumatický stres nebo deprese, srdeční infarkt a selhání orgánů. Kromě toho hrozí i dehydratace, neboť tělo přijímá velké množství vody též z potravy.

Zdroj: medicalnewstoday.com, bmj.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, eurekamag.com

Autor: Martina Šťastná
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu