Julie (19): Matka ji udržovala v extrémní čistotě. Nyní má astma a nulovou imunitu

Nikdy jsem se nezamýšlela nad tím, že žiji jinak než mí vrstevníci. Až v době, kdy jsem se loni chystala na maturitu a měla možnost konečně jít ke kamarádům, mi začalo docházet, jak moc byla výchova mé matky závadná.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Neměla jsem srovnání

Až do loňského roku jsem neměla žádné srovnání s tím, že by se to dalo dělat jinak. Na třídní výlety jsem mohla pouze na jeden den, vícedenní soustředění se mě nikdy netýkalo. Matka mi vysvětlovala, že kvůli astmatu si to nemůžeme dovolit. V konečném důsledku si ale myslím, že celé mé astma i další zdravotní potíže pramení právě z toho extrémního prostředí, odkud pocházím.

Moje matka přišla o druhé dítě v pátém měsíci těhotenství, a nedokázala se s tím srovnat. Mně bylo v té době šest, a neměla jsem z toho rozum. Jen vím, že se o mě začala hodně bát. Začala mít pocit, že selhala a že mě také ztratí. Začala se chovat přinejmenším podivně. Vím, že jsem do té doby mohla chodit před dům na dětské hřiště. S tím byl ale konec. Matka se začala obávat, že by se mi tam mohlo něco stát.

Čistota byla extrémní

Postupem času si matka vybudovala důmyslný systém, jak se snažila zamezit tomu, aby k nám pronikly sebemenší bakterie, které by mi mohly ublížit. Po návratu ze školky a později i ze školy jsem se musela celá vysvléct a osprchovat, včetně vlasů. Oblečení ihned dala vyvařit do pračky. Poté následoval čas na domácí úkoly a hned nato jsem mohla do dvou koníčků, které jsem měla povolené.

Žádný z nich nezahrnoval sportovní aktivitu, u které bych se mohla zpotit a mohly by tak na mě přeskočit bakterie jiných dětí. Mohla jsem do houslí a do výtvarky. Obě tyto aktivity byly samozřejmě formou individuálního vzdělávání. Po příchodu domů následovala opět sprcha a převlékání.

S nákupy byla potíž

V pubertě jsem si přála chodit oblékána jako mé spolužačky. Samozřejmě to byl velký problém. Nejen, že běžný nákup jsme museli po donesení do bytu kompletně dezinfikovat, ale následné převlékání a sprchování bylo naprosto nevyhnutelné. Zkoušet si něco v obchodě bylo naprosto nemyslitelné. A tak jsem mohla nakupovat jen v jednom obchodě, kde jsme věděli, že mi sedí velikosti a nemusíme jít oblečení vracet. Ani by nám ho vlastně nevzali – po odstranění etikety a vyprání na 90 stupňů vám nikdo do obchodu nic zpět nevezme…

Začátek zdravotních potíží

Když mi bylo 9 let, začala jsem trpět různými alergiemi. Na pyl, na prachové částice, a spoustu dalších alergenů. Postupně tento stav přešel na astma. Měla jsem problém s běžným provozem – a bez prášků a inhalací jsem se nemohla nikde pohybovat. Bylo to velmi nepříjemné a omezující. Moje matka ale vypadala, že ji to příliš netrápí. Nemohla jsem na tábory, na výlety, na žádné mimoškolní aktivity. Věnovala jsem se malbě a houslím, to byl celý můj život. Sice jsem v obou oborech vynikala, šťastná jsem se ale necítila.

Každý dvanáctý dospělý člověk trpí astmatem. Jak poznat astmatický záchvat?

Chřipka několikrát ročně

Aby toho nebylo málo, měla jsem postupem času nulovou imunitu. Takže bacil kolem mne jen prošel – a už jsem ho chytla. Chřipku jsem měla i pětkrát ročně, a k tomu řadu dalších zdravotních potíží. Myslela jsem si, že to tak mají všichni, nesrovnávala jsem se, ani jsem se nelitovala. Jen mi prostě nebylo příjemně. Nakonec jsem při učení na maturitu během doby, kdy matka byla v práci, chodila ke spolužákům, abychom se učili společně. A nestačila jsem se divit. Viděla jsem rodiny, které žijí úplně jinak. Všude spoustu prachu, nepořádku… Až tam mi konečně mohlo dojít, že jsem vlastně žila ve vězení.

Ihned po maturitě jsem se odstěhovala a s pomocí lékařské vědy i alternativní medicíny se snažím se dostat do pořádku zdravotně i psychicky. Věřím, že to má matka dělala v dobré víře, a nic jí nevyčítám. Jsem ale více než šťastná, že už můžu žít sama a podle svého. Studuji psychologii a snažím se o to, abych se brigádami uživila a nemusela se tak domů již nikdy vracet.

Autor: Bára Králová
zavřít reklamu