Julie (40): Můj muž chtěl být až příliš zdravý… a to se mu vymstilo…

Přidat na Seznam.cz

Až 4.000 Čechů se ročně léčí s poruchou příjmu potravy, která je způsobena konzumací příliš zdravé stravy.


Strach z nemoci

„Začalo to plíživě a nenápadně,“ vypráví Julie o svém muži, ,,…občas se necítil moc dobře, měl pocit, že mu divoce buší srdce, zadýchává se….Tomu jsem nevěnovala žádnou pozornost, jsme poměrně mladí a muž si nikdy předtím nestěžoval. Když slavil kulaté 40. narozeniny, oslava byla skvělá. Všichni se bavili, tancovalo se… Jen Pavel celý večer seděl s bývalým spolužákem, nyní odborníkem na zdravou výživu.“ pokračuje Julie.

V sobotu ráno jsme oba měli kocovinu, já si dala kávu, ale Pavel chtěl jen pomerančový džus. „Fujky,“ otřásla jsem se. „Jak můžeš na kocovinu pít džus?“ Jen se na mne usmál. Sedla jsem si s kávou na balkon na čerstvý vzduch, obalená plédem, přeci jen už začínal podzim. Koukala jsem do korun stromů, a náhle jsem na cestičce zahlédla známou postavu. „To snad ne,“ vykřikla jsem. Ale ano, běžící postavou byl můj muž. „Možná si myslí, že tak rychleji vystřízliví.“, uzavřela jsem to pro sebe.

Zdravý životní styl

Po sobotním „ozdravném“ běhu byl celý vyřízený a jen ležel, ale v pondělí se jeho akce rozjela naplno. Byl nakoupit a obsah tašky byl opravdu u nás neobvyklý: vločky, zelenina, pytlíčky s jakýmsi zeleným práškem, a ještě nějaké mně neznámé věci. „Co to je?“ otázala jsem se s pocitem, že jde o špatný vtip. Můj muž přeci ohrnoval nos i nad špenátem! „Rozhodl jsem se změnit jídelníček.“ usmíval se a položil na stůl knihu Jak zdravě jíst ve středním věku.

„A víno jsi koupil?“ zeptala jsem se. Občas jsme si večer skleničku dali a povídali si u ní. „Promiň, víno jsem nevzal. Víš vůbec, jak je kalorické?“ šokoval mě. „To si děláš legraci, ne?“ byla jsem opravdu u vytržení. Ale legraci si Pavel nedělal. Legrace u nás evidentně skončila. Prohlédla jsem si krabičky a pytlíčky a četla: chlorela, mladý ječmen, mladá pšenice… „Takže teď budeš jíst jen tohle, naklíčená zrníčka?“Ani nevím, co mě na tom vlastně tak naštvalo.

Upravený jídelníček

„Ale, miláčku, je to jen upravená strava. Výživná a zdravá, tělu dodá harmonii a rovnováhu.“ Jistě, spolužák Honza. „To ti nakukal ten bláznivý výživář, co? A víš vůbec, že u něj si nechávají radit hlavně sportovci? Jsi snad nějaký sportovec?“ ptala jsem se kousavě. „Jo, trochu jsme si na té oslavě povídali. Radil mi s mými zdravotními problémy.“ „Vždyť ty, proboha, žádné nemáš!“ chtěla jsem se prostě hádat. Ale nemělo to cenu. Jakmile si Pavel něco usmyslí, nehne s ním nic.

Jenže z mého muže se nestával zdravý chlapík s atletickou postavou, byl stále podrážděný, křičel na děti, duchem byl mimo a pořád jen studoval tabulky a počítal kalorie. Už jsme si večer nedávali skleničku vína, už jsme si nepovídali, vlastně jsme se už ani nevídali. Pavel chodil brzy spát (jistě, zdravý životní styl, přece!) a o víkendech mizel někam do lesů s běžeckou čelenkou na hlavě. Já ho přestala úplně zajímat.

Není nemocný?

Starší syn začal projevovat obavy, zda snad tatínek není nemocný. „Právě naopak, broučku, tatínek bude zdravý až moc.“ smutně jsem mu odpověděla. „Hmm, tak jo,“ uzavřel to syn. Ve svém věku se ještě věcmi příliš netrápil, a tak jen přijal fakt, že tatínek jí divné krabičky. Mně to ale vadilo. A poslední kapka přišla v podobě barevného rozpisu jídel připevněném na lednici, kde ještě předtím byly fotky z rodinných dovolených, na kterých jsme se šťastně smáli.

„Co je jako tohle?“ zapíchla jsem prst do tabulky. Do kalorické tabulky, která umožňuje každodenní evidenci energetického příjmu a výdeje pomocí záznamu zkonzumovaných potravin a provedených tělesných aktivit. Jak směšné!! „To víš, nejsme nejmladší, za chvíli mi bude padesát!“. Měla jsem pocit, že mluvím s mimozemšťanem. Marně jsem se snažila vysvětlit, že když bude jíst vyváženou stravu s ovocem a zeleninou jako dosud, žádné zdravotní potíže nejsou nablízku. A navíc je mu 40 let ne 50!

Pojď do toho se mnou!

Tak to ne! Cítila jsem se dobře a zdravá i s občasnou sklenkou vína a tabulkou čokolády. Navíc jsem odmítala hysterčit u nějakých tabulek. „Táhne ti na 50, taky už si to musíš hlídat,“ vysvětlil mi. To mne rozzuřilo: „Zato ty! Padesátky se ani nedožiješ, protože do té doby umřeš na podvýživu a s ječmenem v krku!“. Byla to poslední kapka, od té doby u nás převládala tichá domácnost.

A tak to šlo dál. Akorát že Pavel hubnul, byl bledý a neustále unavený. A na těle měl vyrážku. To už se ignorovat nedalo, tak jsem ho nahnala l lékaři. „Alergie na citrusy,“ zněla diagnóza, „jak jsem pochopil, váš manžel to trochu přehání se zdravou stravou a zdravými nápoji. I proto je tak unavený, z nedostatku minerálů a dalších látek, které obsahuje pestrá strava.“ dodal lékař. Nechala jsem si to od něj vytisknout a podepsat!

Naštěstí jsem nakonec nemusela každý den u lednice mávat před očima papírem od lékaře, zřejmě si to uvědomil sám. Přestal hysterčit kolem jídla a na usmířenou přinesl láhev vína. Po dlouhé době jsme si spolu zase sedli a povídali si. Uvědomila jsem si, že kdyby se situace neupravila, pravděpodobně bychom dospěli až k rozvodu.

Krize ve vztahu jsou běžné. Ale kvůli zdravému jídlu? I kvůli němu, zkrátka nic se nesmí přehánět!

Autor: Michaela R.
Share on facebook
Sdílet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru

Ještě jste nečetli

Mohlo by Vás zajímat

Články pro Vás

Potvrzuji, že odesláním tohoto formuláře vyjadřuji svůj souhlas s Všeobecnými smluvními podmínkami a beru na vědomí tyto Zásady zpracování osobních údajů společnosti VARIETY STYLE s.r.o.