Mirek (26): Diagnostikovali mi revmatické onemocnění. Jak s tím žít?

Již od dětství jsem byl velmi aktivní a sport byl velkou součástí mého života. Postupem času se u mě však začaly objevovat bolesti v dolní části zad, a to i při běžných aktivitách jako je sezení u filmu či řízení auta. Stávalo se to čím dál tím nesnesitelnější. Nechal jsem se proto vyšetřit. Mojí diagnózou byla Bechtěrevova nemoc.

Byla to pro mě velká neznámá

Do této doby jsem o revmatických onemocněních nic nevěděl. O to horší pro mě bylo vyrovnat se s tím. Potřeboval jsem získat celou řadu nových informací, abych alespoň věděl, na čem jsem. Byl jsem plný obav, mnohdy mě sužovaly také negativní emoce. Rozhodl jsem se však, že se své nemoci postavím čelem. Odborníci mi byli velmi nápomocní, ochotně zodpovídali všechny mé otázky, které mnohdy byly až všetečné. Já byl ale rád, že se dostávám blíže k jádru celého problému a seznamoval jsem se s tím, co mě čeká.

Držel jsem se optimismu

Nehodlal jsem se vzdávat svého života, ačkoliv to pro mě v začátcích bylo složité. Nezbývalo mi však nic jiného než zachovat si pozitivní přístup, aby se můj stav ještě nezhoršil. Čekala mne celá řada omezení, musel jsem opustit koníčky, které mě doteď těšily. Věděl jsem však, že to nesmím vzdávat a snažil jsem se proto hledat jiné aktivity. Klíčové pro mě bylo zachovat si optimismus.

Cvičení mi pomohlo

Sportu jsem se vždy věnoval s láskou, proto mě teď o to víc mrzelo, že se ho pravděpodobně budu muset vzdát. Rozhodně jsem však nezanevřel na veškerou pohybovou aktivitu. I odborníci mě podporovali, abych zůstal aktivní. Musel jsem však volit sporty, které mi nepřitíží. To znamenalo hlavně chůzi, plavání a někdy také cyklistiku. To vše mi pomáhalo také udržet si dobrou psychickou kondici, takže pro mě nebylo tak těžké vše zvládat.

Moje onemocnění mi sice změnilo život, ale stále jsem šťastný. Můj zdravotní stav je totiž pořád relativně dobrý – a já se tak mohu věnovat věcem, které mi dělají radost. Proto doufám, že mi pevné zdraví vydrží a léčba bude i nadále pomáhat.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu