Mirka (43): Jak jsem překonala rakovinu vaječníků

Celý svůj život jsem byla šťastná, ke spokojenosti mi nic nechybělo. Užívala jsem si náš čas s přítelem a dvěma dětmi, Markem a Natálkou. Všechno bylo krásné, jenže jednoho dne přišla nečekaná komplikace. Objevily se u mě zdravotní obtíže, z kterých se nakonec vyklubalo vážné onemocnění.

Nečekaná diagnóza

Již delší dobu mě trápily bolesti v oblasti břicha. Zpočátku jsem tomu nevěnovala moc pozornosti, ale postupem času se to začalo zjevně zhoršovat. Bála jsem se, že by mohlo jít o cystu na vaječníku. Jenže o několik týdnů později, kdy jsem se nechala důkladně vyšetřit, se ukázalo, že se jedná o zhoubný nádor na vaječníku. Ten už navíc metastázoval. To byla velmi špatná zpráva nejen pro mě, ale i pro mou rodinu. Velmi brzy mě čekala operace. Trvala několik dlouhých hodin, byla obtížná, ale lékaři se o mě postarali nejlépe, jak mohli. Tím však moje léčba nekončila. Podstoupila jsem k tomu ještě šest cyklů chemoterapie. Mohla jsem pouze doufat, že se můj zdravotní stav zlepší.

Ztráta životních jistot

V době, kdy u mě nemoc propukla, jsem pracovala jako personalistka. Bylo to pro mě stresující povolání, což tedy mohlo být spouštěčem rakoviny. To už se však nedozvím. Tato nemoc mi vzala práci, kromě toho jsem však přišla i o přítele. Celá léčba mě změnila, věci už nebyly jako dřív. Do toho jsem musela pečovat o děti, s tím mi však naštěstí pomáhala moje maminka. Věřila jsem, že to vše zvládnu, měla jsem kolem sebe řadu přátel. Jak se ale později ukázalo, o většinu z nich jsem vlivem nemoci přišla. Po mém boku zůstali jen ti nejbližší. I to pro mě ale byla velká podpora. Všichni z nich se snažili podporovat mě psychicky, neváhali však ani přispět finančně na mou náročnou léčbu. Bez tak skvělých lidí kolem sebe bych to měla mnohem složitější.

Nový životní směr

Léčbu jsem po několika měsících ukončila, tím to však zdaleka vše nekončilo. Čekala mě ještě dlouhá rekonvalescence. Dávala jsem se znovu pomalu dohromady – nejen po zdravotní stránce, ale také po té finanční. Tohle období bylo velmi náročné. Naštěstí se však našli dobří lidé, kteří mi neustále pomáhali. A to nejen moji přátelé, ale i úplně cizí lidé. Díky nim jsem se mohla vrátit zpátky do běžného života. To mě velmi motivovalo. Jakmile jsem se vzpamatovala, rozhodla jsem se, že začnu pomáhat rodinám, ve kterých někdo onemocněl – tak jako já. Zvládat tyto situace je totiž opravdu složité, a jakákoliv pomoc je záchranným kruhem, který vás dokáže dlouho držet nad vodou.

V životě mě potkalo mnoho špatného, naštěstí však ty dobré věci nakonec převážily. Rakovinu jsem překonala a teď si užívám péči o děti, se kterými mi navíc pomáhá můj nový přítel. Jsem šťastná, že se kolem mě našlo tolik dobrých lidí a snažím se podporu posílat i dál.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu