Modřiny i hematomy vznikají, když po úrazu unikne krev mimo poraněnou cévu. Existuje mezi nimi mnoho shod i rozdílů, které se týkají jejich vzhledu, příznaků i doby hojení. Proč je někdo k jejich vzniku náchylnější a jak se modřiny a hematomy „léčí“?
Co je modřina?
Laicky řečeno je modřina „skvrna“ na kůži způsobená únikem malého množství krve z poškozených drobných cév, jako jsou kapiláry. Modřiny mohou být také označovány jako pohmožděniny či krevní výrony. Počáteční modré až černé zbarvení kůže se během pěti až deseti dnů změní na žlutou, zelenou nebo světle hnědou barvu. Modřiny jsou většinou ploché, ale někdy může být přítomen i mírný otok. Na dotek bývají citlivé.
Obvykle se zahojí samy během jednoho nebo dvou týdnů. Zřídkakdy způsobují vážnější komplikace, ale není to zcela vyloučené. Ne tak známým faktem je, že modřiny se mohou vytvořit i v hlubších tkáních, včetně svalů a kostí. I když je neuvidíme, cítíme v místě poranění bolest.
Co je hematom?
Zatímco modřiny vznikají v důsledku poranění menších cév, hematomy jsou důsledkem poranění větších cév. Při hematomu se krev shromažďuje a sráží pod kůží, to může vytvořit pevný či houbovitý citlivý útvar. Hematomy mohou vzniknout „hluboko“ v těle, například ve svalu nebo v okolí orgánů. Mohou se ale vytvořit i pod kůží, na pokožce hlavy, v nose, v uších nebo pod nehtem.
Pokud je hematom blíže povrchu kůže, může se jevit jako bolestivá červená, černá nebo modrá bulka. Jak se rozpadá, kůže nakonec změní barvu na žlutou nebo hnědou. Doba hojení se pohybuje v rozmezí týdnů až měsíců, záleží na velikosti a umístění hematomu.
Na rozdíl od modřin mohou hematomy způsobit vážné poškození. Pokud jsou velké, mohou způsobit pokles krevního tlaku. Velmi velké hematomy mohou dokonce způsobit posun orgánů a ovlivnit jejich funkci, neboť orgány mohou mít potíže se zásobením krví. K nejnebezpečnějším hematomům patří ty v mozku a na lebce.
Hlavní příčiny a rizikové faktory
Modřiny i hematomy vznikají následkem úderu či nárazu, obvykle tupého charakteru. Tento náraz či tlak následně způsobí prasknutí cév. Typickým příkladem jsou pády, autonehody nebo úrazy při sportu. Lékařské zákroky či zlomeniny kostí mohou rovněž způsobit modřiny a hematomy. Existují určité faktory, které mohou riziko jejich vzniku zvyšovat:
- vyšší věk
- potíže se srážením krve
- trombocytopenie neboli nízký počet krevních destiček
- onemocnění jater
- nedostatek vitamínu C nebo K
- závažná virová infekce
- rakovina krve
Riziko vzniku modřin nebo hematomů mohou podle výzkumů zvyšovat také některé léky:
- nesteroidní protizánětlivé léky, jako je aspirin
- léky na ředění krve, jako je heparin či warfarin
- některá antibiotika, která se používají k léčbě bakteriálních infekcí
- kortikosteroidy, které se mohou používat k léčbě zánětlivých stavů
- některé doplňky stravy, jako je ginkgo biloba či omega-3 mastné kyseliny
Mírné pohmožděniny nebo hematomy můžete ošetřit doma. Větší nebo vnitřní hematomy mohou vyžadovat lékařskou péči. Hematomy, které tlačí na nerv nebo cévu, mohou vyžadovat chirurgickou drenáž nebo odstranění.
Metoda RICE
Modřiny a povrchové hematomy se zahojí samy, léčbu ale můžete urychlit pomocí metody RICE, odvozené z anglických slov znamenajících klid, led, komprese a elevace.
- Odpočívejte a zvedněte část těla, na které se modřina či hematom nachází, abyste minimalizovali otok a zmírnili nepříjemné pocity.
- První den nebo dva dny po úrazu přikládejte na postižené místo několikrát denně na 10 až 15 minut ledový obklad zabalený v čistém suchém ručníku.
- V případě otoku poraněné místo jemně stlačte elastickým obvazem.
Zdroj: healthdigest.com, mdpi.com, clevelandclinic.org
