Roztroušená skleróza se mi do života nejprve pomalu vplížila. Tato diagnóza mne velmi zasáhla a přinesla mi řadu problémů. Již od třiceti se můj zdravotní stav začal zhoršovat, což ovlivnilo i moji psychiku. Zvládat všechno, co přijde, bylo čím dál tím horší. Nikdy bych neřekla, že se můj život tak zásadně změní.
Začalo to jít z kopce
Když se začaly objevovat první velké problémy, ztratila jsem svou práci. Můj zdravotní stav byl špatný a já už to nezvládala. V tomto čase jsem si zajistila invalidní důchod prvního stupně. V nemocnici jsem byla velmi často, ovšem získat kvalitní léčbu bylo složité. Vysoké dávky kortikoidů byly na denním pořádku, moje lékařka se mi snažila pomoci s léčbou. Nic z toho však nebylo účinné.
Pořád jsem se zhoršovala, problémy mi dělala i obyčejná chůze. Později se k tomu přidalo brnění rukou a také pomočování. Invalidní důchod mi tak zvýšili na třetí stupeň. Pokračovala jsem s léčbou, snažila jsem se vrátit do normálního života. Dokonce jsem si i našla práci na zkrácený úvazek. Moje diagnóza to však brzy utnula, a tak jsem skončila znovu bez práce.
Opustil mě přítel
Můj dlouholetý přítel byl mojí oporou, a udržoval mne alespoň v relativně dobré psychické kondici. On se však nedokázal smířit s mojí diagnózou, a tak mě opustil. Toužili jsme po rodině, kterou jsem mu já nemohla dát. Lékaři pro mě neměli léky, které by mi pomohly, takže jsem se rozhodla zkusit čínskou medicínu. Můj stav se ovšem stále pomalu zhoršuje. Našla jsem ale partnera, který je mi oporou za každé situace. Věnuje mi péči, bez které bych se neobešla.
Pomoc od přátel
Můj přítel se stará o vše, co je potřeba – nakupuje, stará se o domácnost i o mě. Velmi si ho vážím, bez něj bych na tom byla mnohem hůř. I tak mě však ubíjí, že už nemůžu dělat většinu věcí, co dříve. Nejen, že nemám koníčky, ale nedokážu se ani sama obout. Naštěstí mám ale ještě kamarádky, které se mě snaží rozptýlit a pomoci mi, kdykoliv je to možné. Tito lidé jsou pro mne životní motivací, i když jsem o jiné krásy života vlivem své nemoci přišla.
Diagnóza roztroušené sklerózy pro mě byla ránou, o to horší to bylo, když jsem postupem času pozorovala, jak se můj zdravotní stav zhoršuje. Trápí mě, že už si nezatancuji nebo nezaplavu. Můj někdejší život už je pryč.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
