Rychlejší srdeční frekvence může být rizikovým faktorem pro vznik demence

Pojmem srdeční frekvence rozumíme rychlost, jakou naše srdce tepe. Vyjadřuje se jednoduchým způsobem pomocí počtu tepů neboli stahů srdečního svalu za minutu. Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů, především námaha či zvýšená zátěž a také stres. Příliš vysoká tepová frekvence v klidovém režimu může být signálem určitých srdečních onemocnění. Nyní se ale ukázalo, že nejen jich.

Souvislost mezi demencí a rychlejší srdeční frekvencí

Nedávná studie totiž naznačila, že osoby ve věku 60 let a starší se zvýšenou hodnotou klidové srdeční frekvence mají zvýšené riziko demence a obecně rychlejšího poklesu kognitivních funkcí. Tento vztah byl nezávislý na dalších rizikových faktorech spojených s kardiovaskulárními chorobami.

Vědci sledovali více než dva tisíce účastníků po dobu dvanácti let. Jejich průměrný věk byl 70,6 roku a 62 % z nich tvořily ženy. K měření srdeční frekvence byl použit standardní elektrokardiogram, globální kognitivní funkce se zkoumaly pomocí vyšetření duševního stavu. Kromě toho se shromažďovaly také informace o dalších faktorech, včetně úrovně vzdělání, fyzické aktivity, kuřáckého statusu i indexu tělesné hmotnosti a hladiny cholesterolu.

Osoby, jejichž klidová srdeční frekvence byla 80 tepů za minutu nebo vyšší, měly v průměru o celých 55 % vyšší riziko vzniku demence než osoby s 60-69 tepů za minutu. Souvislost mezi zvýšenou srdeční frekvencí a zhoršením kognitivních funkcí zůstala významná i po zohlednění faktorů, jako je aktuální kardiovaskulární onemocnění, věk, pohlaví, úroveň vzdělání či léky.

Jak může srdeční frekvence ovlivňovat mozek?

Tato souvislost sice nebyla dosud prokazatelně objasněna, nicméně se předpokládá, že zvýšená klidová srdeční frekvence je spojena se zvýšeným rizikem několika kardiovaskulárních onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, fibrilace síní, srdeční selhání i mrtvice. Tato onemocnění jsou také známými rizikovými faktory demence.

Přínosem zjištěných dat je především to, že pokud se budou kognitivní funkce takových pacientů pečlivě sledovat a včas se zasáhne, mohlo by to pomoci nástup demence oddálit. Mezi zdravím srdce a mozku existuje silná souvislost. Asociace pro Alzheimerovu chorobu již například dnes doporučuje svým pacientům fyzickou aktivitu s kardiovaskulárním cvičením ve snaze snížit riziko poklesu kognitivních funkcí.

Zdroj: alz-journals.onlinelibrary.wiley.com, alz.org, alzheimersresearchuk.org

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu