Neurochirurgie, jak ji známe dnes, se začala rozvíjet až koncem 19. století. Zásahy, které vyžadovaly vyvrtání díry v lebce, nyní známé jako „trepanace“, jsou však mnohem starší. Kdy lidé poprvé provedli tyto procedury a proč? Proč naši předkové vrtali díry do lebky?
Co je trenapace
Termín „trepanace“ pochází ze starořeckého slova „trypanon“, což znamená vrták. Ačkoli existují určité jemné rozdíly v tom, jak lidé prováděli trepanaci v průběhu věků a v různých částech světa, základy zůstávají nezměněny. Tento postup – známý také jako „trepanning“ nebo „trefinace“ – vyžaduje vrtání díry do lebky pomocí ostrého nástroje.
V dnešní době lékaři někdy provedou kraniotomii – postup, při kterém odstraní část lebky, aby umožnili přístup do mozku – k provedení mozkové chirurgie. Na rozdíl od trepanace – která vytváří trvalou díru v lebce. Však moderní metoda vyžaduje výměnu kostního segmentu, který chirurg odstraní. Je také důležité si uvědomit, že chirurgové provedou kraniotomii pouze z výjimečných důvodů, jako je odstranění nádoru na mozku nebo léčba aneuryzmatu.
Počátky trepanace
Nejstarší objevené lebky, které svědčí o trepanaci, pocházejí z mezolitu – kolem roku 6000 př. n.l. Objevily se v severní Africe, na Ukrajině a v Portugalsku. Zdá se, že léčba začala v době kamenné.
Další příklady starověké trepanace – ve které se zdá, že lebky nesou znaky méně rudimentární trepanační techniky – pocházejí z období neolitu, například z České republiky, Francie a některých oblastí Jižní Ameriky.
S našimi předky z doby kamenné však trepanace nezemřela
Jak staří Římané, tak staří Řekové praktikovali trepanaci. Tomu se dostalo pozornosti Hippokrata (asi 460 př. n. l. – asi 370 př. n. l.) a Galena (asi 130 n. l. – asi 210 n. l.), obou předků moderní medicíny.
Zdá se však, že v Jižní Americe a Peru dosáhl postup mezi 14. a 16. stoletím našeho letopočtu vysoké popularity a přesnosti.
Proč to naši předkové dělali?
Pokud jde o motivaci starodávných postupů trepanace, existuje více otázek než odpovědí – zejména proto, že různé populace toto extrémní opatření přijaly z různých důvodů. Účel časné trepanace zůstává nejasný.
Fernando Ramires Rozzi a Alain Froment naznačují, že v době neolitu to lidé mohli dělat ze zdravotních důvodů. Ti dva argumentují, že naši raní předkové mohli praktikovat své dovednosti na lebkách zvířat, a to například na kanci a lebky krávy, které nesou známky trepanace. Lebky starověké krávy Rozzi a Froment dokonce ukazují možnost, že k trepanaci mohlo dojít, když bylo zvíře ještě naživu – jako veterinární zásah.
Zdroje: medicalnewstoday.com, Wikipedia | foto: Wikimedia
