Sydney (34): Příznaky jako je únava a žízeň se roky hlásily o slovo, já si to však vůbec nepřipouštěla

Jakmile měla Sydney Williamsová svou nemoc pod kontrolou, založila neziskovou organizaci, která pomáhá ostatním se uzdravit prostřednictvím pěší turistiky. I když cukrovka není vůbec příjemná záležitost, tato mladá žena ji pojala jako svou životní příležitost.

Sydney vždy vyhledávala nějaká velká dobrodružství. Na univerzitě v Kansasu patřila do v týmu veslování, poté se stala parašutistkou a účastnila se národních soutěží. „Zpočátku jsem si skydiving užívala, protože tento typ sportu byl pro mě relaxací. Má práce byla velmi stresově náročná, takže tohle pro mě byl vytoužený oddych,“ říká Sydney, „nemusela jsem se o nikoho starat, odpovídat na nespočet e-mailů, nekontrolovala jsem hodiny a schůzky v mém diáři. Jediné, co jsem musela, bylo soustředit se na to, co zrovna dělám, správně dýchat a bezpečně přistát.“

Sport jí pomáhal zvládat stresové situace

V roce 2011 se ona a její manžel Barry (který byl nejdříve jejím instruktorem parašutismu) přestěhovali z Chicaga do San Diega. Sydney tento krok považovala za další dobrodružství. Začala se věnovat paddleboardingu a užívala si přírody kolem ní, aby načerpala novou energii, o kterou v práci přicházela. „Fyzická aktivita mi opravdu pomohla zvládnout mé emoce,“ říká.

Časem se u Sydney začaly projevovat prvotní příznaky

V prosinci 2016 si ona a Barry rezervovali výlet – túru Trans-Catalina Trail na ostrově Santa Catalina v jižní Kalifornii. Túra byla velmi obtížná – až 62 kilometrů. Jenomže v jejím životě nastaly určité změny. Sydney byla často vyčerpaná, přibývala na váze a k psychickému stavu jí nepomohla ani tragická událost, když její blízcí přátelé zemřeli právě při seskoku padákem. Výlet viděla jako další výzvu, jenž jí měla pomoci zpracovat její pocity. „Neprošla jsem žádným výcvikem, ale byla jsem vyzbrojena klamnou důvěrou,“ vzpomíná.

Neustále přibývala na váze

Krátce poté, co se vrátila z výletu do San Diega, její tělo začalo signalizovat, že něco není v pořádku. „Byla jsem obézní a pořád unavená,“ říká, „myslela jsem, že moje vyčerpání pramení z jídla, sladkého pití, mých pocitů, nedostatku spánku. Nikdy mě nenapadl fakt, že bych mohla být nějak nemocná.“

Až bolesti ji donutily navštívit lékaře

O rok později se Sydney společně se svým manželem vydali na paddleboard. Už tehdy se cítila velmi dehydrovaná a nemocná. Myslela si, že má úpal nebo ji sport vyčerpal. Ale když se ani o dva týdny později necítila dobře, uznala, že se něco děje. „Měla jsem neustále žízeň, kterou doprovázely střevní potíže,“ vzpomíná, „připadala jsem si, že mám na sobě těsný korzet, co stahuje mé vnitřní orgány. Byla to velmi nepříjemná a silná bolest.“

Rozhodla se navštívit svého lékaře, kde podstoupila krevní testy. Ty však ukázaly, že má velmi vysoké hladiny glukózy v krvi. Po několika dalších dnech testů jí lékař oznámil diagnózu – trpěla cukrovkou typu 2.

Věděla, že chce nemoc porazit

Sydney se o svou nemoc začala ihned zajímat, chtěla se za každou cenu uzdravit. Lékař jí předepsal Metformin, začala se živit pouze rostlinnou stravou a přestala pít alkohol a slazené nápoje. Také experimentovala s různými potravinami, aby zjistila, které potraviny jí pomáhají udržet hladinu cukru v krvi. Aby zhubla, denně cvičila. Také učinila obtížné rozhodnutí – opustila svou skvěle placenou práci.

Sydney a její manžel vydali v listopadu 2019 knihu, díky které procestovali celou Ameriku. Nyní je na tom zdravotně velmi dobře. Její slinivka produkuje dostatek inzulínu, takže nemusí brát léky, ani si píchat injekce.

Co se děje s tělem kuřáka po jeho poslední cigaretě? Od 20 minut po 15 let.

„Mým zachráncem se stala pěší turistika, právě tou se udržuji ve formě a pravidelně si tak můžu vyčistit hlavu od těžkých myšlenek,“ uzavřela rozhovor.

Autor: Katka Procházková
ZAVŘÍT