Vědci neustále zdokonalují léčbu rakoviny, ale stále je zde mnoho prostoru pro zlepšení. Co třeba použít sůl?

Vědci stále zkoumají, jaký je nejlepší prostředek pro boj s rakovinou, či dokonce k jejímu úplnému vyléčení. Nyní výzkumní pracovníci z Gruzínské Univerzity v Aténách přišli s velmi odvážnou teorií. Začali používat obyčejnou sůl k tomu, aby zastavili růst rakovinných buněk! A výzkumy na myších jejich teorii potvrzují!

Boj s rakovinou

V průběhu desetiletí vědci vyvinuli stále rostoucí arzenál zbraní pro boj s rakovinou. Mnoho z těchto léků je však toxických nejen pro rakovinné buňky, ale i pro zdravé tkáně. Výzkum stále pokračuje, aby se našla účinnější léčba s menšími negativními důsledky pro zbytek těla. Nová studie provedená na myších se zaměřuje na sůl. Vědci z Gruzínské Univerzity úspěšně použili nanočástice chloridu sodného ke zničení rakovinných buněk.

Chlorid sodný

Vědci hledali chlorid sodný v nanočásticích. Chlorid sodný je nezbytný pro život, ale na špatném místě může způsobit smrt buněk. Iontové kanály na plazmatických membránách, které obklopují naše buňky, zabraňují vstupu soli. Udržování správné rovnováhy v buňce mezi sodnými a chloridovými ionty venku a draslíkem uvnitř pohání mnoho procesů, které pomáhají podporovat homeostázu, tedy konzistentní buněčné prostředí.

Sůl jako trojský kůň

Autoři nové studie, publikované v časopise Advanced Materials, testovali svou teorii: „Nanočástice chloridu sodného (SCNP) mohou být využity jako strategie trojského koně pro dodávání iontů do buněk a narušení homeostázy iontů.“ SCNP obsahují miliony atomů sodíku a chloru, ale iontové kanály odpovědné za udržování soli je v této formě nerozpoznávají. V důsledku toho mohou SCNP volně vstoupit do buňky, a jakmile jsou uvnitř, rozpouští se a uvolňují ionty sodíku a chloru.

Zastaví sůl růst nádorů?

Vědci testovali svou teorii tak, že injikovali SCNP do nádorů a zmapovali jejich růst. Srovnávali růst těchto nádorů s růstem nádorů u myší v kontrolní skupině, která obdržela stejné množství chloridu sodného v roztoku. Tým zjistil, že SCNP potlačily růst nádoru o 66 % ve srovnání s kontrolní skupinou. Důležité je, že neexistovaly žádné známky toho, že by SCNP způsobily poškození kteréhokoli z myších orgánů.

Bezpečnost je zásadní

Tato metoda se jeví jako bezpečná. Docent a vedoucí autor studií Jin Xie, Ph.D., vysvětluje: „Po aplikaci jsou nanočástice redukovány na soli, které jsou sloučeny s tělním tekutinovým systémem a nezpůsobí žádnou systematickou nebo kumulativní toxicitu. Nebyly zaznamenány žádné známky systematické toxicity.“ Zdá se také, že rakovinné buňky jsou na SCNP citlivější než zdravé buňky.

Vakcína proti rakovině?

V druhé části studie vědci zkoumali účinky rakovinných buněk, které již byly SCNP zabity. Injikovali buňky myším a zjistili, že zvířata byla odolnější vůči vývoji nové rakoviny, jinými slovy, buňky fungovaly jako vakcína. Je to proto, že když SCNP způsobí smrt rakovinných buněk, ty vyvolají imunitní odpověď. Tým dále zjistil, že sekundární nádory rostly významně pomaleji než kontrolní sekundární nádory, jejichž primární nádory nebyly injikovány SCNP.

Jak skeptici často poznamenávají: „Rakovina byla vyléčena tisíckrát – u myší.“ Ale co když sůl nabízí skutečnou odpověď?

Autor: Katka Procházková

#kvíz 1 / 1 | Která zvířata použili vědci pro svůj pokus?

Která zvířata použili vědci pro svůj pokus?

Mohlo by Vás zajímat​

ZAVŘÍT