Koluje v našich cévách, máme jí okolo pěti litrů a její základní funkcí je přenášet kyslík a živiny v našem těle. To je většinou to, co o krvi víme. Navzdory pokrokům v medicíně vědci stále čelí jedné výzvě, vyrobit umělou krev, která by byla stejně kvalitní a ve všech směrech účinná jako ta lidská. Pojďme si o této životně důležité tekutině říci několik zajímavých informací.
Krev je nejen tekutá, ale i pevná
Krev je pojivová tkáň, která se skládá z tekuté plazmy a tří základních elementů, červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. Na rozdíl od ostatních pojivových tkání v našem těle je krev tekutá, důvodem je právě krevní plazma, která tvoří přibližně 55 % krve. Když jsou však tkáně poškozeny, například řezem, krev se stane „pevnou“ nebo spíše gelovitou. Lidově se touto procesu říká srážení krve.
Srážení krve se aktivuje při kontaktu s čímkoli jiným než hladkým vnitřním povrchem cévy. V tu chvíli se spustí celá kaskáda procesů, která ránu „uzavře“. Na otevřenou ránu se přilepí krevní destičky, poté se rozpustná plazmatická bílkovina fibrinogen přemění na nerozpustný fibrin, který kolem „zátky“ z destiček vytvoří jakousi síťku a zabrání další ztrátě krve.
Darovat můžeme necelých půl litru krve najednou
Krevní buňky se neustále vytvářejí a recyklují. Schopnost vytvářet neustále další krevní buňky je důležitá také pro darování krve. Najednou může člověk věnovat přibližně 470 mililitrů krve. Následně našemu organismu trvá přibližně dvanáct týdnů v případě mužů a šestnáct týdnů v případě žen než plně doplní všechny darované krvinky.
Krev má datum spotřeby
Dříve platilo, že darovaná „plná“ krev musela být použita celá najednou. Nyní se však krev rozděluje na jednotlivé složky – červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky a plazmu -, aby se zajistilo její co nejefektivnější využití, protože pacient může potřebovat pouze jednu složku krve. Krev má také své datum spotřeby. Jak rychle musí být použita, závisí na tom, o jakou část krve se jedná. Červené krvinky lze skladovat asi šest týdnů. Krevní destičky ale vydrží jen několik dní, takže jsou potřeba neustále. Jiné části, jako je plazma, lze zmrazit až na jeden rok.
Kdy hovoříme o vykrvácení?
Pokud ztratíme více než 40 % objemu krve, zemřeme. Tento proces se označuje jako vykrvácení. Pokud ztratíme přibližně 10-20 % krve, tělo upadne do šoku. Během šoku se tělo snaží situaci napravit zvýšením srdeční frekvence a dýchání, tělo se potí a kůže ztrácí barvu.
Ne všechna krev je červená
Lidská krev je červená díky přítomnosti hemoglobinu. Ne všechna zvířata ale mají krev také červenou. Například ledňáčci mají krev průhlednou, mnoho brouků žlutou, a ještěr scink má krev dokonce zelenou. Barvu krve obvykle způsobují specifické bílkoviny v krvi. Tyto bílkoviny mohou mít také určitou výhodu pro přežití v závislosti na prostředí, ve kterém daný druh žije.
Zdroj: discovermagazine.com, bbc.com
