„To chce klid, hlavně nepropadej panice!“ typická věta, kterou už jste jistě v životě mnohokrát slyšeli, nebo jste ji dokonce i mnohokrát vyslovili směrem k někomu druhému. Každý z nás občas vlivem stresu či nenadálých problémů propadá určitým pocitům strachu a úzkosti. Panická ataka je ale trochu něco jiného.
Co je panická ataka?
Panická ataka neboli záchvat paniky přichází náhle a zahrnuje intenzivní a často zdrcující pocit strachu. Tento psychický stav je navíc doprovázen i mnoha fyzickými příznaky, jako je zrychlený tep, dušnost nebo nevolnost. Odborníci záchvaty paniky dělí do dvou skupin, na očekávané a neočekávané. Neočekávané záchvaty paniky se vyskytují bez zjevné příčiny, zatímco ty očekávané jsou vyvolány vnějšími stresory, například fobiemi. Záchvaty paniky se mohou přihodit komukoli, při jejich častějším výskytu mohou být známkou panické poruchy.
Fyzické příznaky
Při záchvatu paniky dojde k uvolnění obrovské množství adrenalinu do našeho organismu. To s sebou samozřejmě přináší řadu fyzických projevů. K typickým patří zrychlený tep a dech, zblednutí, třes a slabost či necitlivost končetin, dále návaly horka, které se poté změní v zimnici, studený pot, zmatenost i závratě. V některých případech se vlivem problémů s dechem může objevit i bolest na hrudi, kterou pak lidé mohou snadno zaměnit s přicházejícím infarktem.
Možné příčiny panické ataky
Neočekávané záchvaty paniky nemají žádné jasné vnější spouštěče. Očekávané záchvaty paniky a úzkosti mohou být vyvolány nejrůznějšími faktory. Mezi časté spouštěče patří například řízení auta, fobie, především agorafobie (strach z přeplněných nebo otevřených prostor), klaustrofobie (strach z malých prostor) nebo akrofobie (strach z výšek), dále vzpomínky na traumatické zážitky, odvykání od drog či alkoholu, chronická onemocnění a bolest a v některých případech též kofein a určité druhy léků.
Rizikové faktory
Kromě příčin mají na vznik panické ataky vliv i určité rizikové faktory. Patří mezi ně prožití traumatu nebo svědectví traumatických událostí, ať už v dětství, nebo v dospělosti; prožití stresující životní události, jako je úmrtí blízké osoby nebo rozvod; prožívání trvalého stresu a starostí, jako jsou pracovní povinnosti, konflikty v rodině nebo finanční potíže; dále dlouhodobé vážné zdravotní problémy, nemoc a též úzkostná osobnost.
Záchvat paniky versus záchvat úzkosti
Odborníci upozorňují na to, že laická veřejnost často směšuje pojmy záchvat paniky a záchvat úzkosti. Důvodem je, že mají řadu společných emocionálních a fyzických příznaků a můžete je prožívat i oba současně. Například můžete pociťovat úzkost, když se obáváte potenciálně stresující situace, jako je důležitá prezentace v práci. Když situace nastane, může úzkost vyústit v záchvat paniky.
Může být obtížné poznat, zda to, co prožíváte, je úzkost nebo záchvat paniky. Úzkost může rovněž probíhat pouze jakoby v pozadí vaší mysli, když se věnujete každodenním činnostem. Naproti tomu záchvaty paniky většinou zahrnují závažné, rušivé fyzické příznaky. Zatímco úzkost může narůstat postupně, panická ataka obvykle přichází náhle, trvá jen několik minut a pak zase ustoupí.
Zdroj: mind.org.uk, medicalnewstoday.com
