To, proč člověk upřednostňuje pravou nebo levou ruku, a co to prozrazuje o funkci mozku, se zkoumá již více než 150 let. Vědci si ale stále nejsou zcela jistí, proč je přibližně 10 % populace leváků. Většina dětí upřednostní používání jedné nebo druhé ruky přibližně do 18 měsíců věku a ve třech letech jsou z nich definitivně praváci nebo leváci. V minulosti byly děti, které byly od přírody leváky, často přeučovány na praváky. V dnešní době je naštěstí leváctví akceptováno více.
Možné příčiny dominance levé ruky
Proč přibližně každý desátý člověk upřednostňuje levou ruku, je stále tak trochu záhadou. V nedávné studii vědci z Oxfordské univerzity zkoumali DNA přibližně 400 000 lidí ve Velké Británii a zjistili, že čtyři oblasti genomu jsou obecně spojeny s levorukostí. Tři z těchto čtyř oblastí se podílely na vývoji a struktuře mozku. Z hlediska pohlaví je leváctví častější u chlapců. To podle některých vědců naznačuje, že na pravorukost a levorukost má vliv mužský hormon testosteron.
Někteří vědci zastávají názor, že větší roli než genetika, hraje prostředí, ve kterém se plod vyvíjí. Domnívají se, že faktory prostředí v děloze, včetně působení hormonů, mohou mít vliv na to, zda dítě bude později upřednostňovat pravou nebo levou ruku. Mimochodem nedávná britská studie nenarozených dětí zjistila, že přibližně devět z deseti dětí dávalo přednost cucání pravého palce a tato preference ruky se potvrdila i později v životě.
Preference ruky u malých dětí
Velmi malé děti často používají obě ruce stejně. Zdá se, že preference rukou v prvních dvou letech závisí na tom, která ruka je blíže k požadovanému předmětu. Batole často sáhne po hračce na levé straně levou rukou kvůli pohodlí, bez ohledu na budoucí preferenci rukou.
Vědci stále hledají odpovědi
V minulosti se vědci domnívali, že praváctví či leváctví prozrazuje, která mozková hemisféra je dominantní. Pokud by to však byla pravda, znamenalo by to, že by tato „dominance“ měla ovlivňovat i další funkce řízené mozkem. Zdá se, že tomu tak ale není, například řečová centra jsou umístěna na levé straně mozku bez ohledu na preferenci ruky.
Další problém pro vyslovení jedné teorie představuje i poměrně častá nevyhraněnost leváků. Někteří lidé používají ke všem úkonům výhradně levou ruku, ale jiní mají tendenci ji střídat v závislosti na činnosti, například píší levou rukou, ale sklenice otevírají rukou pravou. Čím více se dozvídáme o pravorukosti či levorukosti a jejich souvislostech s funkcí mozku, tím více si uvědomujeme, že toho vlastně mnoho nevíme.
Problémy leváků
Vzhledem k tomu, že přibližně 90 % populace jsou praváci, setkávají se leváci v každodenním životě s určitými praktickými problémy. Jeden z těchto problémů v západní civilizaci souvisí se psaním, neboť píšeme zleva doprava. Levák tak musí ruku při psaní trochu jinak „zkroutit“, aby mohl psát a například inkoustem psaný text nerozmazal. Levoruké děti, které se učí psát, zároveň často píší obráceně. Toto zrcadlové psaní není projevem dyslexie, jde pouze o přechodný krok, který se časem a cvičením vyřeší.
Některé výzkumy naznačují, že poruchy učení, epilepsie a autismus jsou častější u leváků. Jiné výzkumy ale tato zjištění zpochybňují, neboť existuje i řada poznatků, které jsou důkazem, že leváctví s poruchami učení nesouvisí.
Leváci se mohou setkat s praktickými potížemi při používání některých pomůcek a nástrojů. Mnoho běžných pomůcek, jako například nůžky, jsou určeny k používání pravou rukou. Naštěstí dnes existují i speciální verze určené pro leváky. Rovněž nářadí, jako jsou kotoučové pily, může být nebezpečné, pokud se s ním pracuje levou rukou místo pravé.
Výhody leváků
Být levákem má ale také své výhody. Levorucí lidé mají podle studie publikované v odborném časopise Laterity například výhodu v některých sportech, jako je šerm či box. Ke sportovním výhodám patří také „zaskočení“ soupeře, protože pravorucí sportovci většinou nejsou zvyklí hrát proti levorukým protivníkům.
Zdroj: livescience.com, medicalnewstoday.com, elifesciences.com, researchgate.com, ncbi.nlm.nih.gov, academic.oup.com
