S pojmem porucha autistického spektra se v médiích setkáváme poměrně často. Možná, že i vy máte ve svém okolí dítě či dospívajícího, jemuž byla tato porucha diagnostikována. S poruchami autistického spektra se setkáváme u lidí na celém světě, bez ohledu na rasu, etnickou příslušnost, kulturu nebo ekonomické zázemí. Existují náznaky, že těchto poruch přibývá. Někteří nárůst přisuzují environmentálním faktorům, jiní ho považují pouze za důsledek přesnější a častější diagnózy. Ať už je to jakkoli, bylo by dobře, kdyby i široká veřejnost měla o poruchách autistického spektra alespoň základní povědomí.
Co je PAS?
Porucha autistického spektra (PAS) zahrnuje skupinu poruch nervového systému, jako je autismus, Aspergerův systém a podobně. Zatímco dříve se tyto poruchy považovaly za oddělené diagnózy, dnes odborníci upřednostňují teorii, že se jedná o jednu poruchu, poruchu autistického spektra, s různě zastoupenými symptomy. PAS se vyznačují odlišnostmi v komunikaci a sociální interakci. Lidé s poruchou autistického spektra také často vykazují omezené a opakující se zájmy nebo vzorce chování.
Ne všichni lidé s PAS jsou stejní
Název porucha autistického spektra je výstižný tím, že je v něm skryta důležitá informace neboli, že se vyznačuje širokým spektrem příznaků a potíží. Jedinci s PAS mohou mezi sebou být velmi rozdílní a mohou se u nich do různé míry projevovat rozmanité příznaky a potíže. Vždy je proto třeba individuální přístup. Způsob komunikace, který funguje s jedním člověkem, nemusí fungovat s druhým a naopak. Nejrozšířenějším příznakem jsou potíže se sociální komunikací, jako je navazování očního kontaktu, konverzace nebo porozumění pohledu druhého člověka.
PAS se nedá vyléčit
V současné době není znám žádný „lék na autismus“, ani z něj lidé „nevyrostou“. PAS je celoživotní diagnóza. Intenzivní a včasná intervence ale může zmírnit příznaky poruchy autistického spektra a existují též speciální postupy, které řeší smyslové, behaviorální, zdravotní či vývojové potíže spojené s PAS.
Neexistuje známá příčina PAS
Nikdo přesně neví, co autismus způsobuje. Vědci se domnívají, že může být způsoben kombinací genetických a environmentálních faktorů. Riziko mohou zvyšovat také komplikace v těhotenství a vyšší věk rodičů.
Neexistuje „nejlepší“ škola pro všechny děti s PAS
Možná jste slyšeli o „skvělé škole pro autisty“ nebo jste četli o dítěti, kterému se v určitém typu školy či třídy daří dobře. I když dané prostředí může být pro konkrétní dítě ideální, každé dítě s poruchou autistického spektra má jedinečné potřeby. O nejlepším typu vzdělávání pro dítě s PAS by tak měli vždy společně rozhodnout lidé, kteří ho znají nejlépe, tedy rodiče, terapeuti a učitelé.
Lidé PAS mají pocity a emoce
Někdy se lidé mylně domnívají, že osoby s PAS nejsou schopny cítit a vyjadřovat lásku a další emoce. To ale není pravda, pouze tak činí jiným způsobem. Většina z nich je ale schopna navazovat blízké vztahy, včetně vztahů romantických. Lidé s PAS pouze potřebují pomoc při rozvoji empatie, protože nemusí být schopni správně interpretovat to, co ostatní lidé cítí, třeba na základě jejich neverbální komunikace. Například sklopené oči nebo otočení se k někomu zády pro ně nemusí nutně signalizovat „smutek“ nebo „hněv“. Pokud jim ale někdo vysvětlí, že se druhý člověk cítí smutný nebo zraněný, mohou lidé s PAS reagovat s opravdovou empatií.
Zdroj: autismspeaks.org, verywellhealth.com, ninds.nih.gov
