Na odběr krve chodíme čas od času téměř všichni. Kromě pojmu odběr krve se především v médiích můžeme poměrně často setkat i s pojmem darování krve. Tato darovaná krev se následně využívá při krevních transfuzích. Většina z nás obecně ví, že transfuze znamená přenesení krve nebo jednotlivých krevních složek dárce do krevního oběhu jiného člověka. Kdo transfuzi potřebuje, jaká rizika jsou s ní spojená a proč je důležité, aby dárce i příjemce měli stejnou krevní skupinu?
Kdy se transfuze provádí?
Transfuze krve je někdy nutná po úrazu nebo operaci, při které dojde k velké ztrátě krve. Někteří lidé potřebují pravidelné transfuze kvůli zdravotním potížím, jako je například hemofilie nebo některé druhy rakoviny. Tomu se říká transfuzní léčba. Kolik lidí transfuzi každý rok potřebuje? Statistika Státního ústavu pro kontrolu léčiv uvádí, že v roce 2020 bylo v 166 zařízeních transfuzní služby a krevních bank v České republice vydáno celkem 551 646 transfuzních přípravků pro 152 010 příjemců.
Kdo potřebuje transfuzní léčbu a jak dlouho transfuze trvá?
Někteří lidé trpí z nejrůznějších důvodů problémy s krvetvorbou, neboli jejich tělo nedokáže tvořit či dostatečně tvořit zdravou krev. Mezi stavy, které mohou vyžadovat transfuzní léčbu, patří určité druhy rakoviny, hemofilie, určité formy anémie, onemocnění ledvin, onemocnění jater, závažná infekce nebo trombocytopenie. Jak dlouho transfuze trvá, závisí na mnoha faktorech, včetně toho, kolik krve anebo krevních složek daný člověk potřebuje. Většina transfuzí se odehrává v řádu jedné až tří hodin.
Proč je důležitá shoda krevních skupin?
Podle antigenů v našich krvinkách rozeznáváme různé krevní skupiny. Existují čtyři hlavní krevní skupiny: 0, A, B a AB. Někteří z nás mají v červených krvinkách také látku zvanou Rh faktor. Ti, kteří ho mají, jsou Rh pozitivní, a ti, kteří ho nemají, jsou Rh negativní. Proto můžete slyšet, že se krevní skupina označuje například jako 0 pozitivní (0+) nebo B negativní (B-). Pokud jste Rh pozitivní, můžete dostat pozitivní nebo negativní krev. Pokud jste Rh negativní, můžete přijímat pouze Rh negativní krev.
Je důležité, aby krev dárce byla při transfuzi kompatibilní s krví příjemce. Pokud tomu tak není, vlastní protilátky příjemce napadnou novou krev a tím vznikne řada problémů. Lidem, kteří mají krevní skupinu 0, se říká univerzální dárci, protože krevní skupinu 0 může bezpečně přijmout téměř každý. Krev typu 0- se proto někdy používá v nouzových situacích, kdy není čas na vyšetření krevní skupiny těžce zraněného člověka. Lidé s krevní skupinou AB+ se nazývají univerzální příjemci, protože mohou přijmout jakýkoli typ krevní transfuze.
Proč se někdy daruje krev a někdy jen její části?
Krev se obecně skládá z pevné a tekuté části. Pevná část obsahuje červené a bílé krvinky a krevní destičky. Červené krvinky přenášejí kyslík. Bílé krvinky pomáhají v boji proti infekcím. Krevní destičky pomáhají srážet krev. Tekutá část se nazývá plazma, obsahuje vodu, bílkoviny a soli. Pokud člověk podstupuje transfuzní léčbu, může potřebovat pouze určité části krve. Například lidé se srpkovitou anémií mohou potřebovat pouze červené krvinky. Někteří pacienti s leukemií mohou potřebovat pouze transfuzi krevních destiček.
Jaké mohou být nežádoucí vedlejší účinky transfuze?
U některých osob se po zákroku může objevit tak zvaná transfuzní reakce. Příznaky jsou obvykle mírné a mohou zahrnovat bolest zad, hrudníku nebo svalů, horečku, zimnici, kašel či sípání, kožní vyrážku, otoky. Tyto potíže se většinou objeví v horizontu několika málo hodin. Výjimečně se může objevit též opožděná transfuzní reakce. K té dochází, když se nežádoucí účinky projeví až o několik dní nebo dokonce týdnů později. Někdy k nim patří tmavě zbarvená moč.
Zdroj: mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, science.org.au, sukl.cz
