Zvládnout léčbu rakoviny může být vyčerpávající proces. A když skončí, lidé se chtějí co nejrychleji „vrátit do života“. Strach z návratu rakoviny ale může tento proces ztížit. Je přirozené, že lidé, kteří žili nebo právě žijí s rakovinou, mají strach z jejího opakování. Stejně tak je přirozené, že se tohoto strachu chtějí zbavit. Ostatními lidmi dobře míněná rada „zůstat pozitivní“ nemusí být v tomto případě dostatečná.
Mít strach je normální
Proces návratu do „starých kolejí“ není po léčbě rakoviny vždy snadný. Opětovné vytváření plánů a nadějí je pro mnoho osob velmi těžké. Tito lidé často bojují s myšlenkami, které se týkají jejich cílů a snů. Tyto sny totiž už byly jednou sraženy na dno. Co zabrání tomu, aby se to nestalo znovu?
Lidé se cítí ztraceni, protože jim nikdo nemůže slíbit, že se „to“ nevrátí, i když budou pečlivě dodržovat všechny rady a doporučení. Mnoho osob se zároveň cítí demoralizovaně, protože nemoc je vyřadila z věcí, které byly v jejich životě důležité, například škola, práce či budování rodiny.
V úzkosti z návratu rakoviny se často mísí mnoho dalších pocitů. Někteří lidé mohou prožívat i pocity zlosti a hněvu, protože „dělali všechno správně“, ale stejně dostali rakovinu. Takže co teď mají dělat, aby se ochránili?
Často podceňované spouštěče úzkosti
Pochopení pocitů, které přispívají k úzkosti z rakoviny, je jedním z prvních kroků při jejím řešení. Je však také důležité vědět, jaké vnější faktory ji vyvolávají. Mezi některé běžné spouštěče patří:
- Televize – v televizi je téma rakoviny velmi časté. Veřejné oznámení o důležitosti očkování proti HPV, zpráva o nejnovějším vědeckém objevu i epizoda oblíbeného lékařského seriálu, to vše může pro lidi v remisi představovat určitou psychickou zátěž.
- Přílišné vyhledávání informací – ve vědění je síla a je normální, že se snažíme nejistotě čelit informacemi. Přesto trávíte-li příliš mnoho času zkoumáním příznaků a statistik, můžete se nadměrně vystavit informacím vyvolávajícím úzkost.
- Fyzické příznaky – lidé, kteří mají zkušenost s rakovinou, mají přirozenou tendenci si zvýšeně uvědomovat své tělo a zároveň lidé s úzkostí často pociťují fyzické příznaky stresu. Naučit se rozlišovat mezi „prchavými fyzickými pocity“ a příznaky, které vyžadují lékařské sledování, může být náročné.
- Projekty a kampaně proti rakovině – nejrůznější kampaně zvyšující povědomí o rakovině jsou dvousečnou zbraní. Povzbuzují lidi, aby se nechali preventivně vyšetřit, a poskytují informace o nemoci, ale toto připomínání může být pro lidi, kteří si nemocí prošli, náročné. Často to znamená připomínku bolestivé minulosti a nejisté budoucnosti.
- Zprávy o diagnóze, recidivě nebo progresi – když s námi ostatní lidé sdílejí své potíže, většina z nás pociťuje určitý druh empatie. To je sice dobrá věc, ale na druhou stranu nás to může vést také k většímu prožívání vlastních traumatických zážitků.
Zvládání strachu z návratu rakoviny
Lidé, kteří se potýkají s úzkostí z návratu rakoviny, by se podle výzkumů měli zaměřit na rozmanité techniky pro zmírnění stresu. K často uváděným patří i tato tři cvičení:
- „Dechový kartáč“ – normálně se nadechněte a představte si, že dech může cestovat vaším nitrem, najít úzkostné pocity a lehce je „pročísnout“. Tento jemný pocit pohlazení vám pomůže vypěstovat si k úzkosti pečující vztah, neobávat se jí, ale spíše se o ni starat.
- Pojmenování barev – chcete-li co nejrychleji odvést pozornost od narůstající úzkosti, podívejte se na své okolí a vyjmenujte tři věci, které jsou modré. Pak se podívejte znovu a vyjmenujte tři věci, které nejsou červené. Toto cvičení aktivuje verbální a organizační oblasti mozku a odvádí pozornost od oblastí středního mozku spojených s úzkostí.
- Vyrovnávací výroky – není neobvyklé, že při řešení strachu z návratu rakoviny slyšíte od ostatní lidí pokusy o ujištění typu: „Neboj, budeš v pořádku.“ nebo „Musíš být pozitivní.“ Pokud vám však byla diagnostikována rakovina, už jste se pravděpodobně setkali s tím, že ne vždy vše bohužel dopadne tak, jak doufáte. Vhodnější tak jsou realistická prohlášení typu: „Dělám, co mohu, s tím, co mám.“ nebo „Jsem v dobrých rukou lékařů.“
Rakovina není univerzální zkušenost a je normální a přirozené, že se obáváte, že se může vrátit nebo rozšířit do jiných částí těla. Naučit se žít s touto obavou nemusí být snadné ani zábavné, ale je to boj, který stojí za to. Pokud chcete, nemusíte jím procházet sami, existují organizace, které se návratu osob do života po překonání rakoviny speciálně věnují.
Zdroj: cancer.net, cancercare.org, curetoday.com, ncbi.nlm.nih.gov
