Když si představíte orgány, možná vás jako první napadne srdce, plíce a ledviny. Mnoho z nás totiž obvykle zcela přehlíží největší a nejviditelnější orgán našeho těla – kůži. Kůže zdaleka nevypadá jen „hezky“, ale hraje klíčovou roli při ochraně našeho těla před škodlivými organismy a regulaci tělesné teploty. Kůže je „mnohem víc“ než jen něco, co vidíte každý den v zrcadle.
Co vlastně kůže dělá?
Kůže tvoří asi 15 % tělesné hmotnosti a slouží k mnoha účelům. Na kůži se nemůžeme dívat jen jako na něco, co tělo obaluje nebo zakrývá. Je to důležitý a zásadní orgánový systém, který je komplexní a má mnoho rolí. Čeho všeho je kůže schopná?
- zajišťovat imunitu
- pokrývat a chránit vnitřní části těla
- uvolňovat pot
- syntetizovat vitamín D
- vytvářet melanin
- umožňovat nám rozlišovat textury, teploty a další vlastnosti prostřednictvím hmatu
Ochrana před vetřelci
Vrchní vrstva kůže neboli epidermis je v první linii při obraně našeho těla před škodlivými vnějšími vlivy, jako jsou viry a bakterie.
Neporušená kůže může zabránit patogenům v tom, aby se uchytily. Narušená kožní bariéra umožňuje bakteriím a virům proniknout hlouběji do kůže a způsobit infekci. Ale i když patogeny proniknou kůží, tento superhrdinský orgán bude bojovat dál.
Studie ukazují, že kožní buňky se spojují a organizují imunitní signály, aby pomohly tělu chránit se před patogeny a útočit na ně. Bílé krvinky neustále cirkulují kůží a provádějí imunitní dohled. Kůže obsahuje také epidermální keratinocyty, buňky, které vytvářejí proteiny a peptidy s antibakteriálními, protiplísňovými a antivirovými vlastnostmi.
Obal pro svaly, kosti i vnitřní orgány
Ochranné vlastnosti kůže nekončí imunitou. Třetí vrstva kůže, podkoží neboli subcutis, je tvořena tukem, který slouží jako přirozený tlumič nárazů.
Pokud tělo utrpí úraz, například pád nebo autonehodu, je tento tuk v podstatě tlustým polštářem, který tlumí náraz a udržuje naše vnitřní tělo v bezpečí.
Pot
Pot není jen známkou dobře odvedeného tréninku, pomáhá ochlazovat pokožku a zabraňuje přehřátí organismu. K pocení dochází prostřednictvím dvou typů žláz. Ekrinní žlázy pokrývají většinu těla a otevírají se na povrchu kůže. Apokrinní žlázy se otevírají do vlasového folikulu a najdeme je na pokožce hlavy, v podpaží a v tříslech.
O tom, zda tělo dokáže „vypotit toxiny“, se vedou diskuse. Studie naznačují, že hladina těžkých kovů je nižší u jedinců, kteří pravidelně cvičí, a tedy se i potí.
Vitamín D a melanin
Když je kůže vystavena slunci, produkuje vitamín D, který je důležitý zdraví kostí, ochranu před rakovinou kůže i funkci imunitního systému.
Epidermis obsahuje melanin, pigment, který určuje barvu kůže. Čím více melaninu máte, tím tmavší je odstín vaší pokožky. Melanin však neurčuje jen barvu kůže, chrání též před UV zářením ze slunce.
Hmat a dotek
Jaký by to byl život, kdybyste nemohli pohladit svého psa, pomazlit se s milovanou osobou nebo cítit teplo deky? Díky kůži cítíme bolest i potěšení z doteku.
Kůže umožňuje cítit a rozpoznat bolest a tlak. Rozluští textury a také detekuje teploty, jako je teplo a chlad. Podíl na této jedinečné schopnosti mají drobné hmatové receptory, mezi které patří:
- termoreceptory, které pomáhají určovat teplotu
- nociceptory, které vás informují o tom, že je něco bolestivé
- mechanoreceptory, které rozpoznávají tlak, například pevný stisk ruky
zdroj: everydayhealth.com, frontiersin.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
