Mám rakovinu štítné žlázy, lékaři si mysleli, že trpím poporodní depresí

Američanka Amy Odellová (35) se po porodu svého syna těšila na úžasné momenty, které jsou spojeny s novým členem domácnosti. Místo toho ji však čekalo ne moc hezké období, které vyvrcholilo nepříjemnou zdravotní zprávou – měla rakovinu štítné žlázy. Ustála tento boj?

Všechno začalo po porodu mého syna

Asi čtyři týdny po porodu jsme jeli s mým manželem na týdenní prázdniny k jeho rodičům. Pamatuji si, že toho roku byl srpen skutečně parný měsíc, ta vedra mě doslova ničila. Nemohla jsem spát, jíst, byla jsem stále unavená a neustále jsem si stěžovala na velké teplo – manželovi rodiče neměli klimatizaci. Jednoho dne jsem to nevydržela a se synem jsem odjela do nejbližšího obchoďáku, kde jsem zamířila k velkým skleněným chladničkám. Ta úleva byla nepopsatelná.

Nevěděla jsem, jak si od toho horka mám pomoci, proto jsem trávila hodiny před otevřenou chladničkou.

Tyto mé odchody byly stále častější i několikrát za den. Všímali si toho i ostatní, ale jelikož jsem stále byla v šestinedělí, nikdo se tím nezabýval, velkou váhu hrály hormony. Jakmile jsme přijeli domů, ihned jsem se objednala na poporodní prohlídku. I na ní mi bylo řečeno, že mé tělo je pod vedením hormonů, a že se všechno brzy vrátí. Pokud poporodní deprese nezmizí, čekala mě návštěva psychiatra, který mi měl předepsat antidepresiva.

Jenže mně to nedalo, nepřipadala jsem si v depresi, cítila jsem na sobě, že jsem unavená a neustále zpocená z jiného důvodu. Proto jsem navštívila mého praktického lékaře. Ten si při prohlídce všiml, že se mi zvětšila štítná žláza, udělal krevní testy a zanedlouho mi volal skrze výsledky. Můj hormon štítné žlázy byl vysoký, proto mě objednal na ultrazvuk a znovu provedl krevní odběry. Byla mi doporučena návštěva u endokrinologa, který mi po bližším prostudování oznámil, že budu muset podstoupit biopsii, protože štítná žláza se mi skutečně dost zvětšila.

„Máte papilární rakovinu štítné žlázy,“ ozvalo se na druhé straně telefonu. Čekala jsem cokoliv, ale že mám rakovinu mě fakt zaskočilo. Měla jsem 33 let a rakovinu? Na osobní prohlídce mi lékař vysvětlil, že musím podstoupit operaci, která mi část štítné žlázy odstraní.

A tak se i stalo, při operaci mi lékaři odstranili polovinu štítné žlázy. Výhodou bylo, že se rakovina nijak zvlášť nešířila do jiných částí těla. Operace proběhla dobře, můj lékař mě uklidnil, že se zase funkce štítné žlázy vrátí do normálu, takže nebudu muset brát ani hormony. Byla jsem šťastná, ale věděla jsem, že se rakovina může kdykoliv objevit.

Dnes jsem na tom skvěle, návaly horka vymizely, mám zase spoustu energie, kterou si šetřím pro svého syna. Opět jsem se vrátila ke každodenním činnostem a neležím jenom v posteli. Samozřejmě pravidelně chodím se štítnou žlázou na kontroly a zatím je všechno v pořádku. Věřím, že to tak zůstane napořád.

Papilární rakovina štítné žlázy

Papilární karcinom štítné žlázy je nejběžnějším typem rakoviny, která ovlivňuje štítnou žlázu – tato žláza se nachází hned pod hlasivkami. Je sice malá, ale její hormony jsou nesmírně důležité – ovlivňují krevní tlak, srdeční frekvence, teploty a spoustu dalšího. I když může být šok, když zjistíte, že máte papilární karcinom štítné žlázy, mějte na paměti, že jde o pomalu rostoucí rakovinu, kterou lze obvykle léčit.

Příznaky:

Člověk často ani nezjistí, že rakovinu štítné žlázy má. Během pravidelné kontroly si váš lékař může všimnout malé hrudky na štítné žláze. Tyto uzlíky jsou výrůstky, které mohou být pevné nebo naplněny tekutinou – jsou velmi časté a obvykle nezpůsobují žádné problémy. Ale asi 1 z 20 jsou rakovinné.

Jak se uzlík zvětšuje, můžete pociťovat tyto příznaky, jako jsou:

  • hrudka na krku, kterou můžete vidět nebo cítit,
  • obtíže s polykáním (můžete mít bolesti a jídlo se začne v krku zasekávat),
  • bolest v krku nebo chrapot, který neodejde,
  • oteklé lymfatické uzliny v krku,
  • problémy s dýcháním, zejména když si lehnete.

Lékaři jsou při léčbě tohoto druhu rakoviny velmi optimističtí, a to díky tomu, že se drží na jednom místě, lze ji snadno vyoperovat a ve většině případů se nevrátí.

Autor: Bára Králová
zavřít reklamu