Moje maminka mi vždy říkala, že pokud chci být šťastná, musím svůj život držet pevně v rukou. Byla jsem spokojená, obklopená lidmi, které miluji. Jenže jednoho dne jako by se všechno otočilo. Byla mi zjištěna osteoporóza.
Tichý zloděj
Tichý zloděj – tak jsem začala této nemoci říkat poté, co jsem zjistila, že jí trpím. Jejích projevů si totiž nejprve ani nevšimnete, nenápadně postupně uhryzává části kostí, až do doby, kdy dojde ke zlomenině. Jenže pak už je pozdě na to něco dělat. Snažila jsem se hledat různé postupy, které by mi umožnily zpomalit postupování této nemoci.
Snaha o léčbu
Přesně jsem dodržovala léčbu, kterou mi předepsal lékař. Jenže i přesto jsem neviděla žádné velké zvětšení. Vůbec se nám nedařilo dostat hustotu mojí kostní tkáně do normálních hodnot. Snažila jsem se poctivě držet všech rad a doporučených postupů, aby se můj zdravotní stav zlepšil. Brzy mě čeká další test hustoty kostí. Nezbývá mi než doufat, že se nám podaří najít způsob, jak zabránit rychlému progresu osteoporózy.
Rodinná anamnéza
Osteoporóza má v naší rodině historii. Moje teta trpěla na chronické bolesti a fraktury obratlů. I já jsem se tedy musela psychicky připravit na to, že mě možná čeká něco podobného. Jakmile se tato nemoc ve vaší rodině objeví, jedná se o velmi rizikový faktor, který by mohl spustit osteoporózu i u vás. Z toho důvodu jsem se snažila vést své dcery k tomu, aby se připravily na pravidelné kontroly hustoty kostí od určitého věku. Rozhodně jsem nechtěla nic podcenit.
Máma pro mě byla velmi důležitá, jenže teď, když už tu se mnou není, musím být i přesto silná. Proto se snažím svým dětem být stejně skvělou matkou. A to i přesto, že mě trápí osteoporóza. Ta je však v naší rodině velkým tématem, chci je totiž připravit na toto riziko.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
