Až do nedávna o ní věděl jen málokdo. V souvislosti s koronavirem se ale o této nemoci začalo mluvit více. Co máme na mysli? Mukokutánní syndrom mízních uzlin neboli Kawasakiho nemoc. Důvodem je skutečnost, že toto poměrně vzácné onemocnění, které postihuje především malé dětské pacienty, má některé příznaky shodné s těmi, jak dětský organismus reaguje na koronavirus.
Co je Kawasakiho nemoc?
Kawasakiho nemoc je zánětlivé onemocnění stěn tepen. Postihuje rovněž lymfatické uzliny a způsobuje též rozmanité příznaky v nosní a ústní dutině. Nevšední název onemocnění souvisí s tím, že se v mnohem větší míře vyskytuje u dětí asijského původu. Onemocnění se obvykle objevuje koncem zimy a na jaře. Ve většině případů se děti zotaví bez vážnějších problémů. Ve výjimečných případech, nebo pokud se Kawasakiho nemoc neléčí, může vést k závažným problémům se srdcem.
Jaké jsou příznaky Kawasakiho nemoci?
Kawasakiho nemoc má obvykle dvě stádia, fáze. Akutní nebo též časnou fázi a subakutní nebo též pozdní fázi. Příznaky akutní fáze trvají obvykle jeden až dva týdny a patří mezi ně především vysoká horečka okolo 40 stupňů, vyrážka na trupu a v tříslech, krví podlité oči, jasně červené, oteklé rty, „malinový“ jazyk, zduření lymfatických uzlin, oteklé ruce a nohy a červené dlaně a chodidla. Objevit se mohu též problémy se srdcem, například tachykardie či oslabené srdeční ozvy, a bolesti břicha či zažívací problémy. Pozdní fáze začíná obvykle do dvou týdnů od horečky. Kůže na prstech rukou a nohou dítěte se může začít loupat, u některých dětí se také může dočasně objevit artritida nebo bolesti kloubů.
Co způsobuje Kawasakiho nemoc?
Přesná příčina Kawasakiho nemoci není dosud známa. Vědci nejčastěji uvažují o směsi genetických a environmentálních faktorů. Důvodem je především skutečnost, že se nemoc vyskytuje v určitých ročních obdobích a má tendenci postihovat děti asijského původu.
Rizikové faktory Kawasakiho nemoci
Podle statistik tvoří přibližně tři čtvrtiny případů Kawasakiho nemoci děti mladší pěti let. Lékaři se nedomnívají, že by se nemoc dala zdědit, nicméně sourozenci dětí, které Kawasakiho nemoc prodělali, mají až desetkrát vyšší pravděpodobnost, že též onemocní.
Jak se Kawasakiho nemoc diagnostikuje?
Pro diagnostiku Kawasakiho nemoci neexistuje žádný speciální test. Pediatr vezme v úvahu příznaky dítěte a poté vyloučí onemocnění s podobnými příznaky, jako je například spála či spalničky. Součástí diagnostiky mohou být též krevní testy, rozbor moči, rentgenový snímek hrudníku, EKG či echo srdce.
Jak se Kawasakiho nemoc léčí?
Léčba zahrnuje především infuzi intravenózního imunoglobulinu a také podávání aspirinu. Děti, které prodělaly Kawasakiho chorobu, by měly též každý rok nebo dva roky absolvovat echokardiografické vyšetření, aby se zjistilo, zda nemají problémy se srdcem. U malého procenta případů Kawasakiho nemoci nebo v případě jejího neléčení může totiž nemoc způsobit myokarditidu, poruchy srdečního rytmu či aneurysma.
Zdroj: kdfoundatin.org, hindawi.com
