Když jsem svému lékaři řekla, že si myslím, že mám endometriózu, řekl mi, ať si přestanu sama pomocí internetu určovat diagnózy

Vždy jsem se považovala za relativně zdravého člověka. Pravidelně jsem chodila na preventivní prohlídky a snažila se držet zdravého životního stylu. Je fakt, že při menstruaci jsem doslova trpěla jako zvíře, ale vzhledem k tomu, že to tak měla i má máma, neřešila jsem to.

Pak jsem v roce 2011, po dvou dříve zdravých těhotenstvích, prodělala potrat – ve čtvrtém měsíci těhotenství. Brzy poté jsem začala mít silné bolesti v zádech a v nohách. Přikládala jsem to mému stárnutí nebo taky sedavému zaměstnání. Když bolest stále nemizela, navštívila jsem svého gynekologa a také chiropraktika. Všichni jsme se shodli, že se zřejmě jedná o sevřený nerv.

Všechno to začalo bolestí zad

Ale i navzdory fyzickým terapiím a lekcím pilates jsem se bolesti nikdy úplně nezbavila. Teprve v roce 2014 jsem si uvědomila, že se můj stav během a po menstruaci zhoršil. Objevily se také nové příznaky, jako byly časté infekce močových cest, zácpa a vysoký krevní tlak. Také sex byl pro mne velmi bolestivou záležitostí.

Můj gynekolog mi navrhl, abych svůj stav zkonzultovala s lékaři, kteří se specializovali na děložní problémy. Jenže já kvůli strachu odborníka navštívila až 14 měsíců poté, co mi to doporučil sám gynekolog.

V roce 2015, když jsem zkoumala své příznaky na internetu, narazila jsem na onemocnění zvané endiometrióza, což je porucha, při které děložní tkáň roste mimo dělohu. Příznaky endometriózy byly totožné s těmi mými. Vydala jsem se za svým lékařem, abych s ním prokonzultovala svůj stav. Jediné, co mi řekl, bylo, ať si přestanu hrát na Google doktora. Tehdy jsem se zařekla, že už s žádným lékařem svůj zdravotní stav probírat nebudu.

Jaká byla diagnóza?

Ale bolest se stále zhoršovala. V roce 2017 mi gynekolog navrhl, ať jdu na další ultrazvuk. Souhlasila jsem. Pro všechny bylo překvapení, když vyšetření ukázalo, že jsem trpěla hydronefrózou, otokem ledvin, způsobeným zadržovanou močí. Bylo tak závažné, že moje ledvina přestala fungovat.

Nepřehlédněte: Na kůži dívky se po nasazení nového léku objevily puchýře, které vedly k nutné hospitalizaci.

Doma jsem opět usedla ke svému počítači. Objevila jsem blog, kde nějaká žena popisovala, jak byla její ledvina ovlivněna endometriózou. Věděla jsem, že mé diagnóze taky muselo něco předcházet. O tři měsíce později jsem se setkala s Tamerem Seckinem, newyorským gynekologickým laparoskopickým chirurgem.

Když si přečetl veškeré mé lékařské záznamy, byl zděšený z toho, že si nikdo nevšiml toho, že trpím endometriózou. Kromě ní mi diagnostikoval také adenomyózu (děložní výstelka se rozrůstá do svalu dělohy) a zmrzlou pánev, což je těžká komplikace endometriózy, která způsobila, že moje pánevní orgány ulpívaly na mých kostech.

Musela jsem na operaci

Čekala mě operace, při které jsou zničeny abnormální výrůstky a tkáně jizev. Také mou dělohu, vaječníky i vejcovody mi lékaři museli odstranit. Operace trvala devět hodin, během kterých zjistili, že moje ledvina byla infikována a oteklá na čtyřnásobek své normální velikosti. Neměli na výběr, ledvina musela ven.

Po tomto typu operace se nikdo necítí skvěle, ale po pravdě já jsem byla šťastná. Bolest zmizela. Svůj příběh jsem se rozhodla sdílet proto, abych dodala mnoha ženám odvahu, aby se nenechávaly svými lékaři odbýt.

Tento článek byl zpracován na základě příběhy Liny Kharnak, uveřejněném v magazínu Washington Post.