Průmyslově zpracované potraviny nebo též ultrazpracované potraviny obsahují především průmyslově upravené složky a jen málo nebo vůbec žádné nezpracované či minimálně zpracované potraviny. To, že častá a dlouhodobá konzumace těchto potravin není pro náš organismus přínosná, je všeobecně známé. Nyní se ale ukazuje, že pro osoby, které trpí určitými kardiovaskulárními problémy, může být jejich konzumace více než riziková.
Čím nám průmyslově zpracované potraviny škodí?
Vědci již dlouho varují před nadměrnou konzumací ultrazpracovaných potravin, neboť mohou vést ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, vysokého tlaku, rakoviny a samozřejmě též obezity. Výrobci vytvořili tyto potraviny tak, aby byly chutné, levné a snadno se připravovaly. Obsahují jen málo nebo žádné nezpracované nebo minimálně zpracované potraviny, ale často obsahují ve velkém množství tuky, sůl, cukr, konzervační látky, stabilizátory, potravinářská barviva, umělá dochucovadla a podobně.
Nebezpečí je obrovské
Nová studie navíc zjistila, že konzumace průmyslově zpracovaných potravin výrazně zvyšuje riziko druhého, a pravděpodobněji smrtelného, infarktu nebo mrtvice u lidí, kteří již trpí kardiovaskulárními problémy. Pokud jde o konkrétní čísla, lidé s vyšší spotřebou ultrazpracovaných potravin měli o dvě třetiny vyšší riziko druhého infarktu nebo mrtvice, ve srovnání s účastníky, kteří tyto potraviny konzumují méně často. Pravděpodobnost úmrtí je také o 40 % vyšší.
Kolik ultrazpracovaných potravin konzumujete vy?
Bohužel mnoho z nás podceňuje, jak vysoké procento toho, co každý den jíme, vlastně průmyslově zpracované potraviny tvoří. Některé ultrazpracované potraviny jsou určené k přímé konzumaci, jiné jsou polotovary, které používáme při přípravě rozmanitých pokrmů. Typickými průmyslově zpracovanými potravinami jsou například sušenky a cukrovinky, brambůrky a slané krekry, komerčně vyráběné trvanlivé pečivo, buchty a další sladkosti, zmrazená jídla typu hranolky, nanuky, instantní polévky, omáčky, dresinky, masové koule a rybí či kuřecí nugety, některé typy uzenin, tavené sýry či sladké nápoje. Například ve Spojených státech téměř 60 % stravy průměrného člověka tvoří právě průmyslově zpracované potraviny.
Další problémy spojené s průmyslově zpracovanými potravinami
Problém představuje i balení těchto potravin. Často jsou totiž baleny v materiálech, které jsou zdrojem ftalátů a bisfenolů, což jsou multifunkční syntetické chemické látky používané k tomu, aby plasty byly pružné a odolné. Výzkumy rovněž ukazují, že jsou také zdrojem „neoformovaných“ sloučenin, které vznikly během zpracovávání potravin, u nichž byly v prokázány nepříznivé účinky na lidské zdraví.
Zdroj: healthline.com, pharmacytimes.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, academic.oup.com, healtheuropa.eu
