Jsou tomu dva roky, co místo našeho bydliště vyplavila blesková povodeň. Dceři tenkrát byl přesně rok, a i přes snahu, kterou jsme vynaložili, asi týden po povodni onemocněla.
Tento článek vychází z reálného příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Hrozná životní zkušenost
Nikdy nezapomenu, jak rychle se všechno stalo. Pršelo několik hodin tak intenzivně, že se před našima očima malý potůček, který tekl vedle našeho domu, proměňoval v běsnící řeku. Jelikož se všechno stalo v noci, nad ránem jsme již tušili, že to bude špatné. Probudili jsme se před čtvrtou hodinou a běželi jsme zachraňovat, co se dalo.
Nejdřív zvířata a auta, a snažili jsme se i o další věci. Voda však stoupala tak rychle, že nebylo možno nic dalšího zachránit. Náš dům se proměnil v ostrov. Lavice, které máme na zahradě, nemilosrdně odplavaly. Vytahovali jsme aspoň to, na co jsme dosáhli. Nezbývalo, než čekat a modlit se, ať to brzy skončí.
Dezinfekce všeho a snaha o návrat k normálu
Následně jsme vše, co bylo zasaženo povodní, omývali dezinfekcí. I když jsme se ale snažili sebevíc, připomínka té hrozivé noci byla na každém rohu. Vše, na co jsme sáhli, bylo buď od bahna, nebo poničené vodou. Byl to hrozný pocit zmaru. Jednu po druhé jsme všechny věci, které jsme našli, probírali a snažili se o jejich očištění. To už bylo opět parné léto a dařilo se nám věci sušit na slunci.
Dcera onemocněla
Najednou dcera začala zvracet a měla v průběhu dne i průjem. Vypadala unaveně, i když se zrovna vyspinkala. Po změření teploty jsem se nestačila divit – 39 stupňů! Volala jsem dětské lékařce, která mi doporučila další postup, a domluvily jsme se, že ráno k ní přijedeme. Dcera neudržela nic než trochu tekutiny, naštěstí jsem ještě v té době kojila, takže měla alespoň toto zajištěno. Ráno jsem malou vzala k lékařce, kde pro jistotu udělali kvůli povodni i stěr na salmonelózu. Ten následně vyšel pozitivní.
Nepřehlédněte: Soph Allen málem zemřela při léčbě endometriázy, během čtyř týdnů musela třikrát na operaci.
Telefonát z hygieny
Na druhý den po oznámení výsledku mi volali z hygienické stanice, kde potřebovali přesnější údaje o tom, kde se asi dcera nakazila. Usoudili, že se mohla nakazit z popovodňového stavu okolí našeho domu, protože děti z vedlejší vesnice, kudy se voda také přehnala, měly podobné příznaky.
Dcera měla stále potíže
Dceři jsem dávala vše, co jsem na doporučení lékařky dostala. Nezbývalo než čekat, až to přejde. Byly to nekonečné dny, kdy ji trápila horečka a zvracení, a neudržela v sobě víc než několik doušků čaje, trochu jídla a mateřské mléko. Stále ale vypadala, že to zvládá, a nemuseli jsme do nemocnice. Horečky postupně opadly.
Čtěte také: Místo na magnetickou rezonanci lékaři poslali mladou ženu k psychologovi.
Těšila jsem se, že jsme z toho venku a radovala jsem se, že opět krásně přibývá. Čekal nás test na salmonelu. Ten ale překvapivě vyšel stále pozitivní. Stejný výsledek se opakoval i za dva týdny. A to už jsme se těšili, až budeme moct na koupaliště. Režimová opatření ale byla jasná – nesměli jsme nikam mezi lidi, přesně podle pokynů hygieny.
Následovalo několik dalších pozitivních testů. Byli jsme nuceni zrušit všechny plány, včetně rodinné dovolené. Dokonce i 5 měsíců od povodně byl test stále pozitivní. Když se po téměř půl roce ukázalo, že je dcera konečně v pořádku, společně jsme ten den oslavili jako narozeniny.
Konečně jsme mohli normálně žít!
