Některým lidem se stává, že jakmile vypadnou z rychlého životního tempa a odpočívají, mohou dostávat nepříjemné záchvaty. Při nich hučí v hlavě, končetiny se třesou, je potřeba dýchat zrychleně a srdce silně buší. Většinou se přidruží strach, co se to vlastně s člověkem děje a jak vážná situace je.
Kdo je onemocněním ohrožen?
Pokud trpíte „zvláštními stavy“, které se objeví tehdy, když jste v klidu, je možné, že trpíte takzvanou neurogenní tetanií. Jde o poměrně novou diagnózu a nemoc propuká především u žen mezi 20. a 30. rokem. Do skupiny lidí, kteří jsou onemocněním ohroženi, patří osoby labilní, hůře a déle se adaptující na zátěžové situace nebo stres. Zátěžové situace a stres mohou vyvolat tetanický záchvat, i když ten přichází až v období klidu. Záchvat je pak něco jako absťák na stres, na nedostatek podnětů.
Co je příčinou?
Jak se zjistilo, za nemocí stojí nesprávný poměr hladin vápníku a hořčíku v organismu. To se děje při náhlých změnách takzvané acidobazické rovnováhy. Vychýlení vnitřního prostředí na zásaditou stranu sníží hladinu ionizovaného vápníku a hořčíku, což vede ke zvýšení aktivity periferního nervového systému.
Jak probíhá záchvat
- jako první se obvykle dostaví pocity brnění a mravenčení
- dále se rozvine motorický třes
- posléze se objevuje chvění, napětí, případně křeče
Svalové stahy se projevují hlavně v končetinách a kolem úst, takže mění mimiku postiženého.
V těžších případech se přidává zrychlené dýchání nebo i zmatenost. Stav se často rozvine až do plné panické ataky.
Jestliže počáteční chvění a lehký třes přejdou do rozvinutého záchvatu, situace vypadá velmi dramaticky. Pro jistotu vždy volejte lékařskou záchrannou službu – ta podá injekci hořčíku a stav se může plně stabilizovat.
Dávejte pozor na dýchání
Častým spouštěčem záchvatu jsou náhlé změny v intenzitě dýchání, jako je přechod z klidu do akce, z tepla do zimy nebo při ukončení sprintu. Dispozice k tetanickým záchvatům vzniká zejména u lidí se sklonem k nízké hladině vápníku a hořčíku. Dobré je nechat si tyto hladiny v krvi vyšetřit plus nechat provést vyšetření hladiny parathormonu (hormonu příštítných tělísek). Během záchvatu dochází k intenzivnímu a zrychlenému dýchání neboli k hyperventilaci. Nadměrné dýchání ale prodlužuje záchvat, pročež je hlavní potřebou dýchání zmírnit, aby se snížila dodávka kyslíku a naopak narostlo množství kysličníku uhličitého v těle.
Co pomáhá
V případě záchvatu je na místě zkusit okyselit vnitřní prostředí, a to třeba šťávou z citronu nebo lákem od okurek a bránit nadměrnému dýchání. Z dlouhodobého hlediska pomáhá mnoha pacientům medikace vitaminem D.
