Nová studie využívající globální online průzkum ukazuje, že karanténa kvůli COVID-19 vedla k dramatickému nárůstu nezdravých změn životního stylu.
Zdravotní dopady koronavirových opatření
Podle studie, která se objevila v časopise Obesity, došlo k výraznému nárůstu sedavého chování ve volném čase, poklesu fyzické aktivity a zvýšení úzkosti a přírůstku hmotnosti, zejména u lidí s obezitou. Od prvního hlášeného případu COVID-19 v čínském Wu-chanu se SARS-CoV-2 rychle rozšířil po celém světě a představuje vážnou zdravotní hrozbu.
Ačkoli opatření pro pobyt doma, karanténa a sociální distancování snižují přenos SARS-CoV-2, nejsou zcela pochopeny další zdravotní důsledky těchto akcí. Náhlé uzavření fitness klubů, restaurací a míst zaměstnání mění stravovací a pohybové návyky. Strach z vývoje COVID-19, kromě zůstávání doma, může vyvolat i pocity osamělosti a izolace, což dále zhoršuje stres a úzkost.
Stres během pandemie může mít za následek:
- úzkost a strach o zdraví,
- ztrátu podpůrných služeb, financí nebo nezaměstnanost,
- narušení spánku nebo pozměněné spánkové vzorce,
- změněné stravovací návyky,
- potíže se soustředěním,
- zhoršení chronických zdravotních problémů, včetně duševního zdraví,
- zvýšené užívání alkoholu, tabáku a dalších látek
Výzkum zdravotního stylu během pandemie
Stres spojený se změnami spánkových režimů, častějším pojídáváním a konzumací sladkých jídel může také vést k přibývání na váze. Výzkumní pracovníci na biomedicínském výzkumném středisku Louisiana State University (LSU) v Penningtonu navrhli inovativní online globální průzkumovou studii pro kvantifikaci změn fyzické aktivity, sedavého chování, spánku, duševního zdraví a stravovacích návyků u dospělých ve věku 18 let a starších, před a během počáteční fáze uzamčení COVID-19.
Anonymní online průzkum, který je přístupný přes Facebook, webovou stránku výzkumného centra a e-mailovou listinu, probíhal od 3. dubna 2020 do 3. května 2020. Průzkum si prohlédlo více než 12 000 osob, přičemž celkem bylo zahrnuto 7 753. Asi 95 % účastníků mělo bydliště v USA, Velké Británii, Austrálii a Kanadě. Účastníci byli převážně běloši, ženy a žili ve dvojčlenné domácnosti s průměrným věkem 51 let. Přibližně 32 % účastníků mělo nadváhu, 34 % mělo obezitu a 32 % mělo zdravou váhu. Výsledky online průzkumu prokázaly během pandemie podstatné změny životního stylu.
Výzkum stravování
Stravování venku čtyřikrát nebo vícekrát týdně pokleslo o 10 %, zatímco vaření doma šestkrát nebo vícekrát týdně se během pandemie zvýšilo o 26 %. Ověřený dotazník rovněž naznačil významné zvýšení celkového zdravého stravování. Asi 44 % účastníků uvedlo nárůst nezdravého občerstvení, zatímco přibližně 26 % uvedlo zvýšení zdravého občerstvení. Studie uvádí, že 36 % testovaných osob vnímá pokles zdravého stravování a 21 % vnímá nárůst. Vnímaný nárůst nezdravého stravování doprovázel potíže s usínáním, sníženou fyzickou aktivitu, zvýšené sedavé návyky a téměř dvojnásobek hlášené úrovně úzkosti než u těch, kteří jedli zdravěji.
Výzkum volnočasových aktivit
Sedavé volnočasové aktivity se zvýšily o 21 minut ve všední dny a 17 minut o víkendech. Fyzická aktivita významně poklesla o 112 minut týdně, pokud jde o metabolické ekvivalenty, po úpravě intenzity cvičení.
Výzkum spánku
Výsledky také ukázaly, že nástup spánku a doba probuzení se podstatně zvýšily o 42 minut. Asi 44 % účastníků dále uvedlo horší kvalitu spánku, zatímco u 10 % došlo ke zlepšení kvality spánku. Až 75 % účastníků uvedlo, že jsou kvůli COVID-19 znepokojeni nebo mírně znepokojeni svým zdravím nebo zdravím svých rodinných příslušníků (87,5 %). Hlášená symptomatická úzkost také významně vzrostla – o 14 % – ve srovnání s obdobím před pandemií.
Výzkum lidí s obezitou
Výsledky studie prokázaly neuvěřitelně nepřiměřené změny ve zdravotním chování u jedinců s obezitou. „Celkově si lidé s obezitou nejvíce zlepšili stravu. Ale také zaznamenali nejprudší pokles duševního zdraví a nejvyšší výskyt přibývání na váze,“ říká Dr. Leanne Redman, spolupracovnice výkonného ředitele pro vědecké vzdělávání v Pennington Biomedical Research Center.
Celkem 24 % účastníků s obezitou hlásilo symptomatickou úzkost ve srovnání se 17 % u jedinců se zdravou hmotností i u osob s nadváhou. Symptomatická úzkost však byla před pandemií u všech tří skupin podobná. Během omezení došlo k nárůstu hmotnosti u 33 % jedinců s obezitou ve srovnání s 25 % účastníků se zdravou hmotností a 21 % osob s nadváhou.
I když účastníci s obezitou měli nižší základní fyzickou aktivitu než účastníci se zdravou hmotností a účastníci s nadváhou, změna fyzické aktivity byla u všech tří skupin stejná. Jedinci s obezitou měli také rychlejší nástup spánku než lidé v dalších dvou skupinách, ale doba probouzení zůstala stejná.
Zdroj: medicalnewstoday.com | foto: freepik
