Přes den prakticky nejíte, ale večer je tu záchvat přejídání. Následují výčitky a pocity méněcennosti doprovázené rozhodnutím další den nejíst vůbec. Jenže druhý den je to stejné. Jde o poruchu příjmu potravy, které se říká „záchvatovité přejídání“.
Příznaky poruchy
- tajné nakupování a konzumace jídla
- neustálý strach z tloušťky
- proklamování diet, ale daný člověk zůstává postavy silnější
- konzumace velkého množství jídla najednou
- časté jedení i pokud je člověk již plný
- silné pocity viny a zahanbení ve vztahu k potravinám a jídlu
- střídání období přejídání se a přísné diety
- celý den je plánován podle jídla, případně podle vyhýbání se jídlu
Přejídání nastává obvykle v době, kdy se člověk nudí nebo se cítí se osamělý. A pokud je sám s jídlem, takže si něco takového může dovolit. Podobně je postiženo 5 až 10% mladých žen. Chorobně se přejídají i muži, u nich však porucha postihne jen 15% populace.
Co způsobuje vlčí hlad?
První skupinou jsou lidé se špatnými stravovacími návyky. Mezi jídly si nechávají dlouhé pauzy, a pokud se nějaké jídlo podaří vynechat, je to pociťováno jako příjemný bonus. Jenže výrazný pokles cukru v krvi, který tak nastává, záchvaty jídla přímo vyvolává. Hlavně pokud máte rádi sladkosti, bílé pečivo nebo kofein, riskujete, že se u vás rozvine hypoglykemie.
Dalším možným důvodem přejídání se je nedostatek živin. Organismus může vyslat touhu jíst určitou potravinu, pokud mu chybí nějaký vitamin nebo minerální látka. Tělo samo ví nejlépe, co potřebuje, aby si udrželo dobrý zdravotní stav, a hlavně optimální náladu.
Psychika je vážným a častým důvodem, proč se přejídat. Hodně lidí řeší své psychické nebo vztahové problémy právě jídlem. Jídlo se navíc spojuje většina významných momentů v životě – oslava narozenin, svatba, romantická večeře s partnerem i návštěva restaurace po pohřbu. Potom není až tak překvapivé, že touha jíst se objevuje tehdy, kdy člověk zažívá silné emoce.
Svépomocný plán
Jste-li opravdu poruchou jídla už pohlceni a výčitky, vztek na sebe a hanba vás prakticky neopouštějí, zkuste si nejprve pomoci sami. Jak na to?
- Pozorně se sledujte.
- Zapisujte si, co jíte a kdy jíte, po nějaké době si přehled zanalyzujte.
- Vypracujte si jídelní plán.
- Sestavte si rozumný jídelníček a zkoušejte ho dodržovat. Rozestupy mezi jídly mějte maximálně 3 hodiny.
- Naučte se včas zasáhnout.
- Zjistěte, co vás k záchvatům přejídání vede a zkuste se tomu vyhýbat, abyste jim předešli.
- Řešte své problémy.
- Naučte se své problémy řešit jinak než jídlem.
- Skončete s nesmyslnými dietami.
- Změňte svůj způsob myšlení.
Jaké myšlenky za vaším jídlem stojí? Jsou „normální“? Zkuste je pomalu změnit.
