Hned čtyři z našich smyslů se nacházejí pouze na naší hlavě. Chuť v ústech, čich v nose, zrak v očích a sluch v uších. Ale hmat? Hmat je po celém těle. Konečky prstů a obličej vnímají dotek stejně jako chodidla či záda. Hmat má pro náš život velmi důležitý význam. Bez něj bychom jen těžko poznali, že jsme se uhodili, políbili či spálili.
Dokonalý systém
Naše kůže je plná receptorových buněk pro různé aspekty hmatu. Tyto buňky mohou reagovat na tlak, teplo či chlad. Mohou reagovat na něco, co způsobuje bolest. Některé buňky reagují též na různé chemické látky. Každá z receptorových buněk se připojuje ke smyslovému neuronu. Ty následně posílají informace do mozku. Mozek poté zpracuje dotek, který receptory cítily, a určí, zda jste se právě pokusili pohladit kočku nebo kaktus.
Hmat ovlivňuje cvik i věk
Na základě různých experimentů bylo zjištěno, že oblasti mozku, které často používáme k vnímání hmatu, mají tendenci se rozšiřovat. Například u houslistů, kteří používají levou ruku častěji než pravou, se oblast mozku, která zpracovává informace z levé ruky, rozšířila. Další zajímavá informace souvisí se stárnutím. Zdá se, že všichni v průběhu života ztrácíme hmatové receptory. Není to ale tak, že bychom je měli do jen určitého věku, a pak najednou zmizely. Ztrácíme je velmi pomalu. Vrcholu vnímání dosahujeme kolem 16. až 18. roku života.
Krize doteku v západní společnosti
Existuje řada dobrých důvodů, proč dotýkání, objímání a líbání lidí, které máme rádi, na nás působí uklidňujícím a povzbuzujícím dojmem. Různé kultury po tisíce let používaly dotek jako projev něhy nebo úcty. V poslední době však někteří odborníci vyjadřují obavy, že západní společnost zažívá v tomto ohledu určitý krizový moment, protože fyzický dotyk je stále přísněji regulován.
Samozřejmě, že ne vždy je fyzický dotek vítaný a ne vždy je vhodný. Mezi cizími lidmi může být i aktem násilí. To, zda dotek vyvolává pozitivní nebo negativní efekt, je do značné míry závislé na kontextu, v němž k němu dochází. Dotek nevede univerzálně k pozitivním emocím. Zároveň ale výzkumy prokazují, že dotek je pro lidi důležitý, pokud jde o sdělování emocí a udržování vztahů – romantických i jiných.
Důležitost doteků pro děti i dospělé
Mnohé studie prokázaly, že děti, které vyrůstají bez afektivního doteku, mívají vývojové problémy a v budoucnu nejsou schopny navazovat sociální vztahy. Například studie, které zkoumaly děti ze sirotčinců, ukazují, že tyto děti, kterých se téměř nikdy nikdo nedotkl, měly nejen řadu emocionálních problémů, deprese, vysoký výskyt schizofrenie a bipolárních poruch, ale měly také mnoho různých fyzických onemocnění, jako je oslabená imunita a kožní onemocnění. Dotek je důležitý i pro předčasně narozené děti.
Doteky aktivují určité oblasti našeho mozku, a tím ovlivňují naše myšlenkové procesy a reakce. Některé experimenty například naznačují, že romantické líbání je důležitým nástrojem, zejména pro ženy, při výběru partnera. Personalizovaný chemický koktejl, který se nachází ve slinách jedince, předává mozku důležité informace o fyziologické kompatibilitě.
Hmat a technologie
Je poměrně snadné oklamat naše oči, uši nebo nos pohledy, zvuky a vůněmi. Ale dotyk? To je těžší. Vědci ale již mnoho let pracují na haptických zařízeních a technologiích, které dokáží napodobit náš hmat. Virtuální realita je v současné době hlavně o zraku a zvuku. Ale díky síle haptiky by mohla být i hmatová. Už například existují technologie, díky kterým naše kůže cítí něco, co ve skutečnosti není. Jiné technologie využívají zvukové vlny, které neslyšíme, k tomu, aby iluze doteku byla skutečnější.
Zdroj: sciencenewsforstudents.org, theguardian.com, nature.com, smithsonianmag.com, vox.com
