Roztroušená skleróza (RS) je onemocnění centrálního nervového systému, kdy imunitní systém napadá ochranný obal, který pokrývá nervová vlákna, a způsobuje problémy s komunikací mezi mozkem a zbytkem těla. Nakonec může tato nemoc způsobit trvalé poškození nervů a vést k invaliditě. Velmi často se tato nemoc objevuje u mladých a vytížených lidí, kteří žijí v neustálém stresu a napětí.
Jak se roztroušená skleróza projevuje?
Příznaky a symptomy roztroušené sklerózy, lidově zvané též ereska, se značně liší a závisí na míře poškození nervů i na tom, které nervy jsou postiženy. Není neobvyklé, že časné příznaky na chvíli odezní a později se opět vrátí. Mezi těmito obdobími mohou uplynout týdny, měsíce nebo dokonce i roky. K nejčastějším příznakům RS patří necitlivost nebo slabost jedné nebo více končetin, obvykle na jedné straně těla, pocity jako by elektrického šoku, který se objevují při určitých pohybech krku, brnění nebo bolest v některých částech těla, třes, špatná koordinace pohybů či nejistá chůze. Časté jsou také problémy se zrakem, především zánět zrakového nervu, částečná nebo úplná ztráta zraku, obvykle na jednom oku, dlouhodobé dvojité nebo rozmazané vidění.
Průběh onemocnění je individuální
Většina lidí s RS má recidivující-remitentní průběh onemocnění. Prožívají období nových příznaků a potíží, které se objevují „z ničeho nic“ během několika dnů nebo týdnů. Po těchto relapsech následují klidná období remise onemocnění, která mohou trvat měsíce nebo dokonce roky. Bohužel u přibližně poloviny pacientů se během deseti až dvaceti let od začátku onemocnění objeví stálá progrese příznaků. Zhoršování příznaků obvykle zahrnuje problémy s pohyblivostí a chůzí, tento stav se poté označuje jako sekundárně progresivní RS. Zatímco někteří lidé s těžkou formou RS mohou být upoutaní na invalidní vozík, u jiných může docházet k dlouhým obdobím remise bez nových příznaků.
Příčiny vzniku jsou nejasné
Příčina roztroušené sklerózy není známa. Je považována za autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém těla napadá vlastní tkáně, v tomto obal nervových vláken, který je tvořen látkou zvanou myelin. Myelin lze přirovnat k izolaci na elektrických vodičích. Když je ochranný myelin poškozen a nervové vlákno obnaženo, může dojít ke zpomalení nebo zablokování zpráv, které se po tomto nervovém vlákně šíří. Není jasné, proč se RS u některých lidí rozvine a u jiných ne. Zdá se, že za to může kombinace genetických a environmentálních faktorů, někteří vědci se domnívají, že spouštěčem může být i virus nebo toxin.
Stres, kouření i místo, kde žijeme aneb rizikové faktory
Mezi rizikové faktory vzniku roztroušené sklerózy se řadí dlouhodobý stres, věk, pohlaví, rodinná anamnéza, rasa, podnebí či kouření. Nemoc se může objevit v jakémkoli věku, ale k jejímu nástupu obvykle dochází kolem 20. a 40. roku života. Ženy mají dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní RS než muži. Pokud RS onemocněli rodiče nebo sourozenci, je vyšší riziko vzniku i u dalších členů rodiny. Výzkumy prokázaly, že nejvyšší riziko vzniku RS mají běloši, zejména severoevropského původu. Roztroušená skleróza se také mnohem častěji vyskytuje v zemích s mírným podnebím než v tropech. Riziko zvyšují i jiná autoimunitní onemocnění, jako je onemocnění štítné žlázy, lupénka či cukrovka 1. typu.
Jak se roztroušená skleróza diagnostikuje?
Stanovení roztroušené sklerózy vyžaduje řadu diagnostických vyšetření. K nejčastěji používaným patří vyšetření magnetickou rezonancí, kdy použití kontrastního barviva umožní odhalit aktivní a neaktivní léze v mozku a míše, dále optická koherentní tomografie, při které se pořídí snímek nervových vrstev v zadní části oka, dále také rozmanité krevní testy či lumbální punkce k zjištění abnormalit v mozkomíšním moku.
Léčba pomáhá zmírnit příznaky
V současné době není k dispozici žádný speciální lék na RS, ale existují možnosti léčby, které mohou pomoci zmírnit průběh nemoci, zvládnout její nepříjemné příznaky, a zlepšit tak kvalitu života pacientů. Vzhledem k tomu, že RS je u každého člověka jiná, závisí léčba a podávání léků na konkrétních příznacích. U většiny pacientů je zároveň nutný flexibilní přístup.
Zdroj: nationalmssociety.org, healthline.com
