Úzkost vás může ovlivnit psychicky, emocionálně i fyzicky. Nedejte úzkosti šanci a porazte (pochopte) ji v 7 minutách

Úzkosti jsou pochopitelným vedlejším účinkem současných událostí, jako jsou epidemie koronaviru, otázky sociální spravedlnosti, válka na Ukrajině nebo prezidentské volby. Tyto události zvyšují strach a obavy o váš život, rodinu a vše na čem vám záleží nad únosnou pomyslnou hranici. Proto může být úzkost tak častá a zdrcující, že ovlivňuje váš každodenní život. To může být příznakem úzkostné poruchy. Existují různé typy úzkostných poruch, ale všechny mají společný hlavní příznak – nadměrný strach nebo obavy. Příznaky úzkosti nejsou pouze psychické, mohou být také fyzické nebo způsobovat změny vašeho chování či nálady.

Jaké jsou diagnózy úzkosti?

  • Generalizovaná úzkostná porucha (GAD – generalized anxiety disorder): Nadměrné obavy z každodenních záležitostí, jako jsou zdraví, peníze a vztahy.
  • Panická porucha: Opakované, neočekávané záchvaty paniky a obavy z dalšího záchvatu.
  • Sociální úzkostná porucha: Intenzivní strach ze společenských situací a z toho, že se na vás ostatní budou během těchto situací dívat skrz prsty.
  • Specifické fobie: Hluboký strach z určitých předmětů nebo situací.

Lidé mohou mít také zdravotní potíže, například problémy se štítnou žlázou, které způsobují úzkost. Každý může úzkost prožívat jinak, ale obecně úzkost zahrnuje některé z následujících příznaků a symptomů.

Nadměrné obavy

Základní charakteristikou úzkosti jsou obavy. Lidé trpící úzkostí se potýkají s nadměrnými obavami, které se mohou projevovat jako obtížně zvladatelné vtíravé myšlenky na nejhorší scénáře.

Většina lidí si čas od času dělá starosti. Pokud se blíží velká událost, jako je například svatba, nebo pokud očekáváte výsledky zdravotních testů, můžete si dělat starosti.

Pokud však trpíte úzkostnou poruchou, budou vaše obavy přehnané a neúměrné dané situaci. Můžete se například obávat ztráty zaměstnání, i když není důvod si myslet, že je ohroženo. Nebo se možná obáváte, že se s vámi vaše drahá polovička rozejde, přestože se váš vztah vyvíjejí dobře.

Každá úzkostná porucha má svůj vlastní soubor diagnostických kritérií, pokud jde o obavy. Například k diagnóze GAD je třeba, aby nadměrné obavy trvaly alespoň šest měsíců. Jedním z kritérií pro panickou poruchu je, že po prožití záchvatu paniky musí obavy z dalšího záchvatu trvat alespoň jeden měsíc.

Změny nálady

Úzkostné myšlenky mohou ztěžovat uklidnění a relaxaci. Lidé s úzkostnou poruchou mohou pociťovat:

  • Neklid: Neklid je stav, kdy je někdo nebo něco v napětí nebo rozrušení. Může to být fyzický nebo emocionální stav.
  • Nervozitu: Nervozita je stav napětí, napjatosti nebo neklidu, který se projevuje fyzickými a mentálními příznaky, jako je například třes rukou, pocení, zrychlený tep či dech, úzkost nebo pocit nejistoty.
  • Netrpělivost: Netrpělivost je emoce nebo stav, kdy se člověk cítí nespokojený s tím, že něco trvá déle, než by si přál nebo očekával.
  • Malichernost: Malichernost je tendence být přecitlivělý nebo příliš citlivý na malé nebo triviální věci, často se projevuje jako snadné rozzlobení nebo nespokojenost.
  • Napjatost: Napjatost je stav fyzického a mentálního napětí, které se projevuje například napětím svalů, které je často vyvolané stresem nebo očekáváním stresové situace.
  • Bojácnost: Bojácnost je stav strachu nebo obavy z budoucnosti nebo z neznámých situací.
  • Frustraci: Frustrace je emoce vyvolaná neuspokojením potřeby nebo zmařením očekávání, která může vést k pocitu zklamání nebo beznaděje.

Kognitivní změny

Poznávání úzkostí souvisí s myšlením, uvažováním nebo zapamatováním. Úzkost si tedy může začít vybírat daň na těchto aspektech vašich kognitivních funkcí.

Lidé trpící úzkostí mohou mít problémy se soustředěním nebo mohou být snadno rozptýleni. To může začít ovlivňovat váš výkon v práci, ve škole nebo doma.

Mezi další příznaky úzkosti patří:

  • Zmatenost: je stav neuspořádanosti, kdy se člověk cítí nejistě nebo nedokáže pochopit/zpracovat všechny informace.
  • Špatná paměť: je stav, kdy má člověk problémy s uchováváním, ukládáním nebo vybavováním si informací nebo vzpomínek.
  • Potíže s mluvením: člověk má potíže s výslovností nebo formulací slov, případně též s vyjadřováním myšlenek a názorů.
  • Zúžená pozornost, soustředění se pouze na to, co vás znepokojuje
  • Ztráta smyslu pro realitu: je stav, kdy člověk nevnímá svět kolem sebe tak, jak by měl, což může vést k bludům nebo halucinacím.
  • Děsivé myšlenky, mentální obrazy nebo vzpomínky: jsou myšlenky nebo obrazy, které jsou nepříjemné, úzkostné nebo traumatizující, které se objevují v mysli člověka a způsobují úzkost nebo další negativní emoce.
  • Strach ze ztráty kontroly: je emoce nebo stav, kdy se člověk bojí, že ztratí kontrolu nad situací nebo svým životem.

Fyzické změny

Úzkost není jen psychický nebo emocionální zážitek. Úzkostné myšlenky nebo pocity nastartují reakci „bojuj, nebo uteč“, což může vyústit ve fyzické příznaky.

Pokud trpíte úzkostí, můžete pociťovat fyzické příznaky, jako jsou:

  • Bolest žaludku
  • Nevolnost
  • Průjem
  • Sucho v ústech
  • Bolest hlavy
  • Závratě nebo točení hlavy
  • Svalové napětí nebo bolest
  • Únava
  • Dušnost


U osob s panickou poruchou se může vyskytnout záchvat paniky. Během těchto záchvatů mohou fyzické příznaky zahrnovat:

  • Zrychlený srdeční tep
  • Pocení
  • Bolest na hrudi
  • Třes nebo brnění

U osob se sociální úzkostnou poruchou se může vyskytnout také pocení, třes a zrychlený srdeční tep. Můžete se také začít červenat, držet strnulejší postoj těla a mluvit tzv. tichým tónem těla.

Změny chování

Úzkost může také způsobit změny v chování. Jednou z nejčastějších změn chování je vyhýbání se činnostem, které obvykle děláte, protože vyvolávají úzkost. Můžete se například vyhýbat jízdě v autě, pokud se obáváte, že se stanete účastníkem nehody, nebo se vzdát cestování, pokud jste nervózní před samotným nástupem do letadla.

Můžete se také pokusit vyhledat bezpečí, abyste úzkost potlačili. Úzkost a její vliv na váš život může rovněž vyvolat neklid nebo rozčilení.

Někteří lidé se mohou snažit udržet úzkost na uzdě užíváním látek, jako je alkohol, marihuana nebo další nelegální drogy. Tyto látky sice mohou vést k počátečnímu pocitu uklidnění a euforie, ale jejich užívání je ve skutečnosti dlouhodobě spojeno se zhoršením úzkosti a duševního zdraví.

Problémy se spánkem

Pokud trpíte úzkostí, můžete mít v noci problémy usnout nebo zůstat spát. V důsledku toho se vám nemusí dostat potřebného množství kvalitního spánku, tedy odpočinku. To může způsobit, že se druhý den budete cítit unavení. Nedostatek spánku způsobený úzkostí může způsobit začarovaný kruh, který vyvolá další úzkost nebo podnítí další psychické problémy, jako je stres a deprese.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Ve chvíli, kdy úzkost narušuje vaše každodenní fungování a celkovou pohodu, je vhodné obrátit se na odborníky. Úzkost může mít nemalý dopad na vaše sociální, emocionální a fyzické zdraví, a ovlivnit tak váš život, práci a vztahy.

Pokud máte příznaky úzkosti, zvažte návštěvu odborníků. Pomoc zvažte také v případě, že se u vás objeví jakékoli komplikace, které jsou s touto poruchou spojeny, jako jsou gastrointestinální problémy, nespavost, deprese, myšlenky na sebevraždu nebo nadměrné užívání alkoholu a drog.

zdroje: adaa.org, nimh.nih.gov

Autor: Vlastimil Vachta
zavřít reklamu