Mackenzie Driscollové (26) byla diagnostikována bipolární porucha, se kterou se učí žít už přes šest let. I přes veškeré těžkosti, které nemoc má, se naučila zvládat práci, sociální situace a každodenní život s nemocí, která není jen neviditelná, ale nese s sebou také spoustu vedlejších účinků.

Dlouho jsem bojovala se svým duševním zdravím. Co si pamatuji, tak vždy jsem byla úzkostná a neustále jsem pociťovala příznaky deprese a obsedantně kompulzivní poruchy (OCD). Přesto jsem nikdy odbornou pomoc nehledala. Během mého prvního ročníku vysoké školy se moje deprese začaly zhoršovat. Neměla jsem žádnou motivaci.

Byla jsem velmi unavená, často jsem nedokázala vstát z postele a můj mozek se rozhodl v jeden moment zabývat asi miliony dalšími věcmi, proto jsem byla mnohokrát i zmatená. Z tohoto důvodu jsem vyhledala lékařskou pomoc a začala užívat svá první antidepresiva.