Většina z nás má čekanku spojenou s cikorkou nebo meltou, dvěma oblíbenými náhražkami kávy. Čekanka ale může být nejen krásná bylinka s modrými květy, ale také křupavá zelenina s jemným hořkým nádechem. Oba dva druhy čekanky se vyplatí učinit součástí našeho jídelníčku. Jak a proč?
Není čekanka jako čekanka
Když se řekne čekanka, většině z nás se vybaví rostlina, z jejíchž kořenů se již po staletí vyrábí náhražka kávy. To ale platí pouze pro nejznámějšího zástupce z rodu čekanka – čekanku obecnou, se kterou se můžeme běžně setkat na loukách či v okolí lesů a cest. Mimochodem český název čekanka byl odvozen na základě metafory, kdy modré květy rostliny připomínaly v minulosti lidem modré oči dívek, které čekaly u cest na návrat svých milých z vojny.
Kromě ní ale existuje i čekanka listová, která původně pochází ze Středomoří a pěstuje se jako listová zelenina. V tom případě se pak hovoří o tak zvaných čekankových pucích. Existuje několik podruhů listové čekanky, které se liší tvarem a barvou:
- čekanka salátová červenolistá neboli radicchio
- čekanka kadeřavá neboli friseé
- čekanka hlávková
- bílá čekanka
Inulin a další cenné látky
Čekanka obsahuje celou řadu cenných látek a rostlinných sloučenin, které jí kromě specifické chuti dodávají i výjimečné účinky. Z hlediska vitamínů najdeme v čekance vitamíny skupiny B, vitamín A, C i E, z minerálních látek obsahuje větší množství mědi, draslíku a železa.
Kořen čekanky obsahuje vysoké procento polysacharidu inulinu, který se nachází také v cukrové řepě. Jeho výhodou je, že se v našich střevech chová jako rozpustná vláknina. Studie potvrzují, že podporuje zdravé fungování trávicí soustavy a slouží též jako prevence před zácpou.
Rozmanité možností, jak jíst čekanku
V syrovém stavu a v salátu se čekankové puky dobře hodí k jiným výrazným chutím, například k sýrům, ovoci, vejcím a ořechům. Nejjednodušším způsobem je připravit z čekankových puků salát, který se podobá tomu z hlávkového salátu, tedy s klasickou zálivkou z octa, oleje či citronové šťávy.
Jednotlivé listy čekanky můžete použít rovněž jako malé mističky či lodičky, které naplníte například jablky nakrájenými na kostičky, rozdrobeným sýrem gorgonzola a opraženými vlašskými ořechy. Další zajímavé použití čekanky je ve spojení s dipy, do kterých může puky snadno namáčet.
Čekankové puky lze ale též dusit, smažit, zapékat nebo z nich připravit polévku. V Itálii je velmi oblíbená polévka z čekanky a bílých fazolí. Přidejte do své oblíbené varianty fazolačky trochu čekanky a vařte doměkka.
Nakrájenou čekanku můžete přidat také do těstovin nebo ji podusit podobně jako špenát. Velmi chutná je jednoduchá příloha, kdy čekanku podusíte s česnekem a na závěr dochutíte čerstvou citronovou šťávou. V neposlední řadě můžete čekanku salátovou červenolistou využít při přípravě bezmasého rizota.
Cikorka neboli čekanková káva
Čekanka obecná má jeden dlouhý a silný kořen, který je oblíbenou náhražkou kávy. Samostatný pražený a rozemletý kořen čekanky se označuje jako cikorka nebo cikorie. Chuť je podobná běžné kávě, ale neobsahuje kofein, cikorka je tedy vhodná i pro děti či kojící ženy. První zmínky o konzumaci cikorky pocházejí ze 17. století, velmi rozšířené bylo v Evropě její pití v době první i druhé světové války.
Aby se z kořene čekanky stala cikorka, kořen se po vytažení ze země omyje, usuší, opraží, jemně nakrájí a vaří. Tento proces dává čekance praženou chuť, která se podobá chuti kávy. Pro vylepšení chuti je cikorku možné smíchat s cukrovou řepou a obilkami žita a ječmene. V tom případě se poté hovoří o meltě.
Jak si připravit cikorkovou kávu? Do menšího hrnce vlijte dva šálky vody a přiveďte k varu. Následně do vody přidejte jednu polévkovou lžíci mletého čekankového kořene, odstavte a nechte 3 až 5 minut louhovat. Následně směs přeceďte a podle svých osobních preferencí oslaďte či dochuťte mlékem. Cikorku je též možné přimíchat do běžné mleté kávy a použít jejich směs.
Znáte čekankový sirup?
Kromě cikorky se z kořeně čekanky vyrábí též čekankový sirup. Jde o alternativní typ sladidla, kterým lze nahradit cukr. Vzhledově, chuťově i sladivostí se podobá polotekutému medu. Jeho výhodou je především vysokým obsahem vlákniny a nízký glykemický index.
Má bohaté využití v teplé i studené kuchyni. Lze ho použít do rozmanitých teplých a studených nápojů, do těsta při pečení, do jogurtů a podobně.
Zdroj: thespruceeats.com, organicfacts.net, masterclass.com, sciencedirect.com
