Parkinsonova choroba je onemocněním centrální nervové soustavy. Jejím důsledkem je to, že postižený člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a kontrolovat své pohyby. Mezi charakteristické příznaky patří třes a problémy s chůzí a rovnováhou. Vědcům se zatím bohužel nepodařilo stoprocentně odhalit příčinu vzniku Parkinsonovy choroby, existuje ale řada studií, které vymezují určité rizikové faktory, které ke vzniku onemocnění přispívají.
Parkinsonova choroba a věk
U Parkinsonovy choroby hraje důležitou roli stárnutí. Podle řady výzkumů je pokročilý věk nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Vědci se domnívají, že funkce mozku a dopaminu začíná s věkem klesat, tím se člověk stává náchylnějším ke vzniku choroby. U Parkinsonovy choroby hraje roli také pohlaví. Studie z roku 2020 prokázala, že muži jsou ke vzniku onemocnění náchylnější než ženy a zároveň u nich má choroba agresivnější průběh.
Parkinsonova choroba a genetika
Studie z roku 2020 zahrnující 1 676 osob s Parkinsonovou chorobou naznačila, že při vzniku tohoto onemocnění hrají určitou roli též geny. Výsledky odhalily, že 10 až 15 % lidí s Parkinsonovou chorobou má toto onemocnění ve své rodinné anamnéze. Jak se genetika podílí na vzniku choroby? Jedním z možných způsobů je mutace genů zodpovědných za produkci dopaminu a některých proteinů nezbytných pro funkci mozku.
Parkinsonova choroba a životní prostředí
Existují určité důkazy o tom, že na vzniku nemoci se podílí i prostředí, ve kterém žijeme. Jako možná souvislost s tímto onemocněním se uvádí především vystavení určitým chemickým látkám, jako jsou pesticidy, insekticidy, herbicidy a fungicidy. V souvislosti s tím bylo také zjištěno, že vlivem působení toxických látek je Parkinsonova choroba pravděpodobnější u lidí, kteří vykonávají svářečské práce, práci v zemědělství a v průmyslu. Nejčastěji se uvádí teorie, která zastává názor, že v největším procentu případů Parkinsonovu chorobu způsobuje kombinace genetiky a faktorů prostředí.
Zdroj: sciencedirect.com, researchgate.net, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
