Lymfom je označení pro onkologické onemocnění lymfatického systému. Vzhledem k tomu, že se tento typ rakoviny vyskytuje v lymfatickém systému, může rychle metastázovat do různých tkání a orgánů v celém těle. Nejčastěji se šíří do jater, kostní dřeně a plic. Lymfomem mohou onemocnět lidé jakéhokoli věku, nicméně rizikovou skupinou jsou na rozdíl od většiny jiných nádorových onemocnění mladí lidé.
Co je to lymfom?
Lymfatický systém je tvořen sítí mízních uzlin, cév a určitým typem bílých krvinek, kterým se říká lymfocyty. Lymfatické uzliny fungují jako filtry, které zachycují a ničí bakterie a viry, a tak brání šíření infekce. Lymfom je obecné označení pro rakovinu, která začíná v lymfatickém systému.
Existují dvě kategorie lymfomů – Hodgkinův lymfom a skupina Non-Hodgkinových lymfomů (NHL). Do těchto dvou kategorií se řadí více než 70 typů lymfomů. Lymfomy mohou postihnout kteroukoli část lymfatického systému, včetně kostní dřeně, brzlíku, sleziny, mandlí a lymfatických uzlin.
Jaké jsou příznaky lymfomu?
Jedním z problémů, který s diagnostikou lymfomu souvisí, je skutečnost, že v raných fázích často nemá specifické projevy.
Prvním varovným signálem mohou být zvětšené lymfatické uzliny, které se mohou jevit jako malé měkké uzlíky pod kůží. Člověk si může lymfatické uzliny nahmatat na krku, horní části hrudníku, břiše, v podpaží či tříslech.
Mnoho dalších příznaků je poměrně snadné přehlédnout nebo zaměnit za běžné nachlazení. Mezi tyto běžné časné příznaky lymfomu patří:
- zimnice
- kašel
- únava
- horečka
- noční pocení
- svědění kůže
- dušnost
- bolest žaludku
- ztráta chuti k jídlu
- nevysvětlitelný úbytek hmotnosti
Jaké jsou typy lymfomů?
Jak jsme již uvedli výše, dva hlavní typy lymfomů jsou Hodgkinův lymfom a skupina Non-Hodgkinových lymfomů (NHL). U pacientů s Hodgkinovým lymfomem se vyskytují velké nádorové buňky nazývané Reed-Sternbergovy buňky (RS buňky), lidé s NHL tyto buňky nemají.
Podle studií NHL tvoří 4 % všech nádorových onemocnění a je častější než Hodgkinův lymfom. Do skupiny Non-Hodgkinových lymfomů spadá mnoho typů lymfomů.
Lékaři je nazývají podle toho, jaké buňky postihují a zda se jedná o rychle nebo pomalu rostoucí buňky. NHL se tvoří buď B-lymfocytech, nebo v T-lymfocytech. Statistiky ukazují, že většina typů NHL postihuje B-lymfocyty.
Jaké jsou příčiny vzniku lymfomu?
Lymfom vzniká, když se bílé krvinky zvané lymfocyty vymknou kontrole. Průměrná délka života lymfocytů je poměrně krátká a poté buňka odumírá. U lidí s lymfomem však změny DNA uvnitř buněk způsobují, že místo odumírání lymfocyty bují a šíří se.
Bohužel není jasné, co přesně tuto změnu DNA způsobuje. Přestože existují určité rizikové faktory, které jsou s lymfomem spojené, nemoc může vzniknout i u lidí bez těchto rizikových faktorů.
Rizikové faktory Hodgkinova lymfomu
- Věk – nejvíce případů je diagnostikováno u lidí ve věku 20 až 30 let.
- Pohlaví – u mužů je pravděpodobnost vzniku tohoto typu lymfomu vyšší než u žen.
- Rodinná anamnéza – pokud byl tento typ rakoviny diagnostikován u sourozence, je riziko, že se u vás také objeví, vyšší.
- Infekční mononukleóza – tato infekce může zvýšit riziko vzniku lymfomu.
- Imunodeficience – osoby s oslabeným imunitním systémem mají vyšší riziko vzniku lymfomu.
Rizikové faktory NHL
- Imunodeficience – ta může být způsobena například oslabením imunitního systému v důsledku HIV nebo užíváním léků po transplantaci orgánů.
- Autoimunitní onemocnění – lidé s některými autoimunitními chorobami, jako je revmatoidní artritida a celiakie, mají zvýšené riziko vzniku lymfomu.
- Pohlaví – riziko vzniku NHL je vyšší u mužů.
- Infekce – zvýšené riziko mají lidé, kteří prodělali infekce, jako je lidský T-buněčný lymfotropní virus, Heliobacter pylori, hepatitida C nebo virus Epsteina-Barrové.
- Expozice chemickým látkám – zvýšenému riziku jsou vystaveny osoby vystavené působení chemických látek obsažených v pesticidech, hnojivech a herbicidech. Riziko vzniku NHL může zvyšovat také jaderné záření.
Jak se lymfom diagnostikuje?
Při podezření na lymfom lékař obvykle provede biopsii. Ta spočívá v odebrání buněk ze zvětšené lymfatické uzliny. Následně se zjišťuje, zda jsou přítomny lymfomové buňky a o jaký typ buněk se jedná.
Při potvrzení diagnózy mohou následovat další vyšetření, která pomohou určit, jak daleko se rakovina rozšířila. Tato vyšetření mohou zahrnovat rentgen hrudníku, ultrazvuk břicha, detailní rozbor krve, vyšetření lymfatických uzlin, aspiraci kostní dřeně či lumbální punkci.
Zobrazovací vyšetření, jako je CT nebo magnetická rezonance, mohou rovněž pomoci odhalit další nádory nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Jak se lymfom léčí?
Druh léčby závisí na mnoha faktorech, včetně věku a celkového zdravotního stavu pacienta, typu lymfomu a jeho stadiu.
Léčba Hodgkinova lymfomu obvykle zahrnuje radioterapii, ale lékaři mohou předepsat i chemoterapeutické léky a nejnovější léčba zahrnuje též imunoterapeutické léky. K léčbě NHL se používá chemoterapie a ozařování, účinná může být také biologická léčba.
V některých případech Hodgkinova lymfomu i NHL může být k vytvoření zdravých buněk imunitního systému použita transplantace kostní dřeně nebo kmenových buněk. Lékaři mohou tyto buňky nebo tkáně odebrat před zahájením chemoterapie a ozařování. Kostní dřeň mohou darovat i příbuzní.
Jaká je prognóza pacientů s lymfomem? Prognóza jednotlivce závisí na stadiu a typu lymfomu. Mnoho typů lymfomu je ale poměrně dobře léčitelných. Některé typy lymfomů jsou také pomalu rostoucí neboli indolentní.
Podle výzkumů činí pětiletá míra přežití u Hodgkinova lymfomu přibližně 89 %, u NHL studie uvádějí pětiletou míru přežití 65 %.
Lymfom vs. leukémie
Leukémie i lymfom jsou typy rakoviny krve a mají některé společné příznaky. Jejich vznik, léčba a specifické příznaky se ale v určitých ohledech liší.
Lidé s lymfomem i leukémií trpí horečkou a nočním pocením. U leukémie je však pravděpodobnější nadměrné krvácení, snadná tvorba modřin, bolesti hlavy a zvýšený výskyt infekcí.
U lidí s lymfomem se častěji vyskytuje svědění kůže, ztráta chuti k jídlu, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti a zduření lymfatických uzlin.
Leukémie obvykle začíná v kostní dřeni. Způsobuje, že kostní dřeň produkuje příliš mnoho bílých krvinek. Lymfom začíná v lymfatických uzlinách a postupuje tak, jak se abnormální bílé krvinky šíří.
Zdroj: cancer.org, lls.org, health.clevelandclinic.org, health.com
