Iracionální? Ale ovšem!

Sami nemocní si uvědomují, že jejich strach není opodstatněný, nedokáží s tím však nic dělat. Často mají na sebe i své okolí vztek a mnoho nemocných si „dodává odvahu“ alkoholem či drogami. Právě kvůli povaze onemocnění pacienti často lékařskou pomoc nevyhledají, protože se bojí kontaktu s novým člověkem – lékařem. Pokud vás obtíže omezují natolik, že nejste schopni běžného kontaktu s lidmi, nemůžete chodit do práce a nedokážete ani vyjít na ulici.

Pokud se lidé se sociální fobií nezačnou léčit, zhorší se jejich vyhýbavé chování a způsobí další a další problémy. Běžné jsou úzkosti, naprostá ztráta sebevědomí i sebejistoty, pocity méněcennosti a bezmoci. V důsledku dochází kromě závislostí také k depresím, a výjimkou nejsou ani sebevraždy.