Copak to jde, nebýt šťastní?

Hodně lidí by se ptalo úplně stejně. Přesto – cítit se šťastní by přeci mělo být úplně jednoduché. O štěstí vycházejí stovky článků a knih, debatují o něm vědci i běžní lidé, slyšíme o něm snad na všech kurzech osobního rozvoje. Dokonce to poslední dobou vypadá, že štěstí je nějaké „divné“. Na místo toho, aby nás motivovalo, spíš nás frustruje, protože „my“ ho nemáme, zatímco všichni kolem nás se tváří, že už ho našli.

Mnoho z nás říká něco na způsob „Jsem vlastně spokojený/á, ale…“. Stále věří tomu, že by jim štěstí přinesl bazén na zahradě, vyšší postavení v práci, víc peněz a tak podobně. Představte si, že všechny ty věci, které následují po onom „ale“, že už byste je měli. A co dál?