Zdřímnout si po obědě či v brzkém odpoledni je často považováno za zdravé. Krátký, přibližně dvacetiminutový, spánek dokáže zlepšit náladu, paměť i zvýšit bdělost. Přesto má zdřímnutí i své stinné stránky. Co byste tedy měli vědět, než si příště zase po obědě pohodlně lehnete na gauč?
Proč si dát pozor na odpoledního šlofíka
Za prvé, zdřímnutí později než ve tři hodiny odpoledne může negativně narušit váš noční spánek. Problematický může být i spánek, který trvá déle než půl hodiny. Delší denní spánek je spojován též s depresemi, srdečními chorobami a cukrovkou. Nejnovější výzkumy nyní ukazují, že u starších osob, které pravidelně odpoledne podřimují, je vyšší riziko vzniku demence.
Delší zdřímnutí a Alzheimerova choroba
Čtrnáct let trvající studie, která byla před nedávnem publikována v časopise Alzheimer’s and Dementia: The Journal of the Alzheimer’s Association, zkoumala spánkové návyky téměř 1500 účastníků ve věku 74 až 88 let. Údaje ukázaly, že ti, kteří podřimovali déle než jednu hodinu denně, měli o 40 % vyšší pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby, než ti, kteří si nezdřímli vůbec nebo jen krátce.
Během sledovaného období došlo u osob bez zhoršených kognitivních funkcí k prodloužení doby zdřímnutí o 11 minut denně. U osob s mírnou kognitivní poruchou se doba zdřímnutí zvýšila o 24 minut a u osob s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou o 68 minut. Podle odborníků je to dáno do jisté míry tím, že Alzheimerova choroba způsobuje změny v chování během spánku. Nadměrné podřimování může být jedním z mnoha vodítek, že člověk může být na cestě k úpadku kognitivních funkcí.
Obezřetnost se vyplatí
Zatím neexistuje dostatek důkazů, které by podporovaly teorii, že dlouhé zdřímnutí je viníkem poklesu kognitivních funkcí, ale mohlo by být jeho indikátorem. Starší lidé by tak měli být v souvislosti s odpoledním zdřímnutím obezřetní. Kvalita a kvantita nočního spánku se s věkem totiž snižuje, často kvůli bolesti nebo komplikacím způsobeným chronickými onemocněními. Starší lidé tak mají tendenci zdřímnout si během dne častěji, než když byli mladší.
Zdroj: health.harvard.edu, alz-journals.onlinelibrary.wiley.com, cnn.com, healthline.com
