Demence je široký pojem pro stavy, které mohou zhoršit schopnost pamatovat si, zpracovávat informace i mluvit. Mezi rané příznaky mohou patřit problémy s krátkodobou pamětí a „hledání slov“. Ačkoli se symptomy mohou lišit v závislosti na příčině, některé klíčové příznaky jsou běžnými časnými ukazateli tohoto onemocnění.
Časné indikátory demence
Samotné problémy s pamětí ještě neznamenají, že trpíte demencí. Podle odborných studií musí tyto příznaky výrazně zasahovat do vašeho každodenního života. Demence může způsobovat poruchy, které ovlivňují:
- paměť
- schopnost uvažování a řešení problémů
- jazykové schopnosti a komunikaci
- soustředění
Pokud je nemoc diagnostikována včas, lze v závislosti na příčině pokles kognitivních funkcí poměrně účinně zpomalit. Čeho se tedy vyplatí všímat?
Drobné změny v krátkodobé paměti
Prvotní změny jsou často nenápadné a týkají se spíše krátkodobé paměti. Osoba trpící demencí si může pamatovat události, které se odehrály před lety, ale ne to, co měla k snídani. U lidí postižených demencí se mohou vyskytnout i další změny krátkodobé paměti:
- zapomínají, kam položili předměty
- mají potíže vzpomenout si, proč vstoupili do určité místnosti
- zapomínají, co měli v daný den dělat
- mají potíže s dokončením započatého úkolu, například vypnout troubu po vaření
Potíže s hledáním správných slov
Dalším časným příznakem demence jsou potíže se sdělováním myšlenek. Postižená osoba může mít potíže něco vysvětlit nebo najít správná slova, aby se vyjádřila. Může se také zastavit uprostřed věty a neví, jak pokračovat. Rozhovor s osobou trpící demencí může být náročný a může trvat déle, než vyjádří své myšlenky nebo pocity.
Obtíže při plnění úkolů
Nenápadný posun ve schopnosti dokončit každodenní úkoly je dalším možným časným ukazatelem demence. Obvykle to začíná obtížemi při provádění složitějších úkolů, jako je například sledování účtů a financí, příprava pokrmů podle náročnějších receptů či hraní her, které mají mnoho pravidel. Vedle plnění známých úkolů může být pro osobu s demencí obtížné učit se novým věcem nebo dodržovat nové postupy.
Změny nálady
U demence jsou běžné také změny nálad. Pokud trpíte demencí, nemusí být snadné rozpoznat ji u sebe, ale můžete si této změny všimnout u někoho jiného. V počátečních stadiích je například běžná deprese.
Někdo, kdo trpí demencí, může také působit ustrašeněji nebo úzkostněji než dříve. Může se snadno rozrušit, pokud se změní jeho obvyklý denní režim nebo pokud se ocitne v neznámé situaci. Spolu se změnami nálady si můžete všimnout také změny osobnosti.
Apatie a zmatenost
Apatie neboli netečnost je rovněž častým příznakem rané demence. Osoba trpící demencí může ztratit zájem o koníčky nebo činnosti, které ji dříve bavily. Může se stát, že už nebude chtít chodit ven nebo se bavit. Může také ztratit zájem o trávení času s přáteli a rodinou.
Někteří lidí bývají v raných stádiích demence zmatení. Mají problém zapamatovat si tváře, poznat, jaký je den nebo měsíc, nebo zjistit, kde se nacházejí. Zmatenost může nastat z řady důvodů a týkat se různých situací.
Obtížné sledování „děje“ a selhávání orientačního smyslu
Problémy při sledování děje jsou dalším klasickým příznakem demence. Lidé s demencí často zapomínají význam slov, která slyší, nebo mají potíže sledovat rozhovory či televizní programy.
Rovněž smysl pro prostorovou orientaci se u člověka s demencí může začít zhoršovat. Daná osoba může mít potíže s rozpoznáváním běžných orientačních bodů nebo zapomenout, jak se dostat na známá místa.
Opakování
Lidé trpící demencí mohou opakovat některé každodenní úkony, jako je holení nebo koupání, nebo mohou obsedantně sbírat předměty. V rozhovoru mohou opakovat stejné otázky nebo vyprávět stejný příběh vícekrát.
Špatný úsudek
Dalším důsledkem úbytku kognitivních funkcí je ztráta schopnosti správně se rozhodovat. Osoba s demencí například nemusí být schopna rozpoznat nebezpečné situace. Může se pokusit přejít rušnou ulici, aniž by počkala, až to bude bezpečné, nebo vyrazit ven v letním oblečení, když sněží.
Dalším znakem špatného úsudku při demenci je neschopnost používat správný „finanční úsudek“. Někdo, kdo byl dříve opatrný se svými penězi, může začít rozdávat peníze lidem, které téměř nezná.
Kdy se obrátit na lékaře?
Jak jsme již uvedli výše, zapomnětlivost a problémy s pamětí nemusí automaticky ukazovat na demenci. Výpadky paměti jsou přirozenou součástí stárnutí a mohou se objevit i v důsledku jiných faktorů, jako je únava, nedostatek soustředění, multitasking nebo i některé nedostatky ve výživě.
Pokud se však u vás nebo u někoho z vašich blízkých příznaky demence nezlepšují nebo se zhoršují, poraďte se s lékařem. Nemoc se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 65 let, ale v některých případech se může rozvinout dříve.
Zdroj: ncbi.nlm.nih.gov, alz.org, who.int