Každý mi určitě dá za pravdu, že zdravé odhodlání pro něco – je úplně jedno co, je skvělý start, abychom toho dosáhli. Jenže! Ono to odhodlání je často pomíjivé. Je to velice lehké, a proto to stejně rychle dokáže přestat bavit. Ale udržet si to zmíněné odhodlání a dotáhnout danou věc do cíle – to je ten pořádný oříšek!
Správná motivace
Nejčastějším příkladem bývá, že se rozhodnete vstávat o hodinu dřív a chodit se nastartovat do nového dne do posilovny nebo do fitka. Většinou tyto plány do 14-ti dnů, bohužel ztroskotají. Nebo dokonce odmítnout kus nabízené čokolády – budete ze sebe mít skvělý pocit, ale kolikrát se Vám to podaří?
Každý známe to nutkání „Tak teď si to můžu dovolit, jednou to poruším, vždyť to se nic nestane!“ – to je ta největší blbost, kterou si můžete říct! Je to vyloženě brána do pekel, protože pokud porušíte jednou, porušíte znova a znova a pak už z toho máte tak blbý pocit, že raději s nějakým snažením skončíte úplně.
Hlavní je vydržet
Ale jak si uchovat tu zdravou motivaci, aby se vám podařilo dostat se k vysněné postavě, a být na sebe právem pyšní?
Sejde z očí, sejde z mysli
Často se tohle pořekadlo omílá – ale právem, něco na tom určitě je. Zkuste si vylepit na ledničku fotku vaší vysněné postavy a vždy, když ji budete chtít otevřít, se na ni podívejte. Určitě vám to pomůže.
Následujte svůj cíl
Zapisujte si své výsledky a úspěchy, budete se snažit. Važte se třeba každý den a postupně si svou váhu zapisujte – třeba taky na bloček na lednici. Za pár dní můžete porovnat rozdíly, a to vám dá další motivaci pokračovat.
Pochlubte se
Nenechávejte si své úspěchy pro sebe, svěřte se svým známým nebo rodině, co se vám už povedlo a jak to vlastně děláte a uvidíte, jaká podpora vás najednou obklopí. A to se potom hubne o dost snadněji.
Všechno je v hlavě
Psychika je při hubnutí mnohem důležitější než žaludek. Ta rozhoduje o tom, jestli budete mít na nezdravé nebo momentálně zakázané jídlo chuť. Takže je třeba si první poradit s ní, a potom vám hubnutí půjde jako na drátkách. Vezměte si třeba stres. Někdo při něm hubne, někdo se zase zajídá a nekontrolovatelně přibírá a pak toho lituje. Tohle je v nás zakořeněno již od malička. Pokud se dítě vzteká nebo nějak zlobí, matka mu intuitivně dá „něco na uklidnění“ – v tomto případě piškotek, sušenku či něco podobného. A tak nevědomky vštěpuje potřebu stresové situace zajídat.
Co když stres proste nezvládnu?
Jednoduché. Prostě navštivte psychologa, který se s vámi pokusí odstranit podněty, jež vás vedou k tomu, abyste se začali přejídat, a tak změnit naučenou reakci. Mějte dopředu připraveno, co budete dělat v případě, že vás přepadne chuť se prostě „projíst do pohody“. Zkuste třeba oblíbenou muziku, zatancujte si, zazpívejte – dejte tělu impuls, že nehodláte jen tak sedět a poslouchat jeho pokyny, ale dělat něco, co normálně neděláte. Mozek hned rozpozná, že se děje něco odlišného, než na co je zvyklý a začne vás podněcovat jinam než k ledničce.
Jak je vám ale všem jasné, hlavní je prostě pevná vůle. A jak jste na tom s odhodláním vy?
