Emoční přejídání: Co za ním nejčastěji stojí a jak se ho zbavit?

V dokonalém světě bychom se rozhodli, že si dáme něco k jídlu proto, že nám v žaludku kručí hlady. Realita je ale často jiná. Kolikrát se vám stalo, že jste během stresujícího fotbalového zápasu schroupali sáček brambůrek nebo že jste pod vlivem smutku spořádali tabulku čokolády? Oba tyto scénáře mohou být příkladem zlozvyku zvaného emoční přejídání.

Biologické i sociologické pozadí

když je emoční jedení obecně považováno za zlozvyk, do určité míry jde o normální mechanismus zvládání silných pocitů. Obecná definice emočního jedení je, že jíme, abychom unikli, otupili nebo změnili své pocity. I když si to často neuvědomujeme, většina našeho jídla je motivována emocemi. Nejíme tedy proto, že bychom měli hlad, ale protože se nudíme, jsme ve stresu nebo trpíme úzkostí. Mezi emočním přejídáním a stresem existuje biologická souvislost. Když se začneme cítit znepokojeni nebo rozrušeni, naše tělo začne produkovat hormon kortizol. Ten následně způsobuje, že máme chuť především na sladké, tučné nebo slané jídlo. Kromě toho k emočnímu jedení do určité míry přispívá také společnost a kultura, které často vykreslují jídlo jako něco ideálního, pokud potřebujete zlepšit náladu. Když se podíváte na nejrůznější reklamy, často nabádají k tomu, abyste se obrátili k jídlu jako k něčemu, co vás uklidní.

Stres i nuda

Jedním z nejvýznamnějších spouštěčů emočního přejídání je stres, napětí a také nuda. Jíme z nudy, protože jídlo nám připadá účelné. Vyplňuje náš čas, poskytuje nám „nějakou zábavu“. Někteří lidé emočně jedí, když se cítí úzkostně, zatímco jiní nejedí vůbec, naopak chuť k jídlu ztrácejí. Jejich emoce jsou tak intenzivní, že vytlačují nebo nahrazují pocit hladu.

Emoční jedení a počasí

Emoční přejídání je ovlivněno též počasím a ročním obdobím, především nižší teploty, dřívější tma či svátky mohou vést k emočnímu jedení. Například Vánoce, s sebou přinášejí mnoho práce, stresu, kontaktů s širokou rodinou a také snadnou dostupnost nejrůznějších pochoutek. K emočnímu přejídání tak často stačí velmi málo.

zdroj: pexels.com

Dieta jako spouštěč

Paradoxně k emočnímu jedení často vede též dieta, protože snaha omezit nezdravé věci často znamená, že omezujeme množství jídla a vyřazujeme určité potraviny. A omezování v jídle je jedním z největších spouštěčů emočního přejídání.

Jaké jsou příznaky emočního přejídání?

Existuje několik typických příznaků, které signalizují, že máte sklon k emočnímu přejídání.

  • Náhlé a naléhavé chutě – říkáte si věty typu: „Musím něco sníst či Potřebuji čokoládu.“
  • Toužíte jen po určitých potravinách
  • Přejídání – charakteristickým znakem emočního jedení je přejídání, pocit spokojenosti se dostaví až tehdy, dokud se necítíte tak plní, že nemůžete dále jíst.
  • Stud nebo pocit viny

Kdy se emoční přejídání stává problémem a jak s ním přestat?

Výjimečná konzumace příliš velkého množství nezdravého jídla není nijak zásadně škodlivá. Někdy prostě potřebujeme čokoládu, abychom se cítili lépe, to je v pořádku. Toto požitkářství však může být problémem, když se děje často, nebo když se stane naším hlavním mechanismem zvládání určitých situací. Sice neexistuje žádný univerzální přístup, ale je několik strategií, které napomáhají emoční přejídání omezit. Základní rada zní změnit svůj jídelníček, náladu údajně pomáhají zlepšit potraviny bohaté na vitamín D a C. Dbejte více na to, jaké svačinky si kupujete. Některé potraviny s větší pravděpodobností vyvolávají emoční přejídání. Jezte pravidelně a menší porce, vyhněte se pocitu hladu. Se závažnějšími potížemi souvisejícími s emočním jedením může pomoci také psychoterapie a meditace.

Zdroj: healthline.com, ncbi.nlm.nih.gov, health.harvard.edu, sciencedirect.com

Autor: Martina Šťastná
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu