Ivana (46): Mému manželovi se vrátila rakovina. Co teď?

Nikdy se na to nedá úplně připravit. Dokud se to netýká vás osobně, pak takové věci berete jako hluboký smutek svých přátel, ale přeci jen neštěstí cizí.

Ivana (46) by o tom mohla vyprávět své. Jejímu manželovi před 6 lety diagnostikovali rakovinu. Měl to štěstí a vyléčil se, jenže… nemoc se vrátila. Pak znovu. Teď už se léčí potřetí. „Když jsme se to dozvěděli, jako by se pro nás zastavil svět,“ říká Ivana.

Nelibujte si v soucitu a ve strašidelných scénářích!

Pravda je, že i odborníci tvrdí, že lidé v prvním okamžiku často dlouhodobou a vážnou nemoc berou v podstatě jako smrt. Ale tak to není! I když život bude těžší a únavnější, můžete to zvládnout bez toho, aby nová situace váš vztah extrémně narušila. A i když často pociťujete smutek a lítost nad osudem partnera, nikdy mu to nedávejte najevo! Vyplačte se někde o samotě, u přítelkyně, zkrátka někde jinde, nemocného člověka by lítostná a plačtivá atmosféra uvrhla do deprese.

Dlouhodobě nemocný se často uzavře a zaobírá se jen svým problémem. Hledá informace, řešení, potřebuje před sebe stavět nové a nové naděje. Ale i jeho partner potřebuje být součástí světa nemocného. A také potřebuje žít i svůj vlastní život. Vy také potřebujete mít ve vztahu místo, byť menší než dřív, jinak už nebudete cítit lásku, ale jen výčitky a povinnosti. Základem je zajistit, aby měl partner jistotu, že jeho problémy vnímáte. Pak můžete i „normálně“ konverzovat i o jiných tématech.

Ivany příběh pokračuje

„Dneska se s manželem dokážeme i společně smát. Snažíme se žít běžný život, i když jsou tu fyzická i psychická omezení. Já pomáhám a on si váží každého dne, kdy můžeme být spolu. Já ostatně také.“ pokračuje Ivana ve vyprávění. Není na místě snažit se být silnější, než opravdu jste. Odborníci doporučují hned na začátku si slíbit, že ohledně problému si budete vždy říkat pravdu, aby ve vás nezůstaly některé pochybnosti, které vás časem mohou zcela pohltit.

Oba partneři jsou situací zasaženi a každý má své obavy. Ty vám nesmějí přerůst přes hlavu, jinak se změní ve strach a beznaděj. Klidně navštěvujte terapeuta, jeden i druhý, v takovémto případě je to víc než na místě. A důležité je mluvit spolu o všech pocitech. Jeden druhého tak můžete uklidnit, podívat se na věc z jiného úhlu pohledu, vyslovené hrůzné myšlenky se stávají sdílenými, tudíž menšími.

Zjistěte si fakta o nemoci

Nemocný člověk se často psychicky změní. Například začne být nevrlý, vyvolává hádky a rezignuje na jakékoli aktivity. Jestliže vy nebudete vědět, co se v jeho mysli odehrává, jen těžko jej pochopíte. O nemoci si zjistěte fakta, ne domněnky, pak můžete partnerovi hodně pomoci s tím, aby si udržel „správnou míru“ pohledu na nemoc, svých strachů a obav. V tom zdravý parter může nemocnému obrovsky pomoci, podpořit a zajistit, aby se nehroutil.

Možná to lze považovat za velké plus, kdy vážná nemoc člověku „otevře oči“ a ukáže mu skutečné hodnoty v životě. A podobně se změní i zdravý partner. Přehodnocují svůj život a nastaví si jiné, většinou kvalitnější priority. Začnou si mnohem víc vážit zázemí, rodiny, přátel a i malých zážitků. To může hodně pomoci. Určitě to není vůbec lehké, ale stojí to za to.

Nevzdávejte vlastní život

Častou a velkou chybou je, že se zdravý partner plně podřídí svému nemocnému protějšku. Tím ale nejen přichází o svůj život, ale nemá kde čerpat sílu. Proto nezapomínejte na odreagování se například při setkání s kamarády nebo při sportu. Při sportovních aktivitách se uvolní skryté emoce a udělá vám to dobře. Abyste byli silní, musíte zůstat sami sebou, s partnerem si nastavit pravidla a upřímně spolu mluvit.

Každý, kdo se dlouhodobě o někoho stará, je ohrožen takzvaným syndromem vyhoření. I proto je důležité ponechat si i vlastní život, přitom však dejte partnerovi jasně najevo, kdo je pro vás nejdůležitější! Zdravý partner se musí také pozorovat, a pokud ucítí nějaké změny nálad či chování, určitě je na místě obrátit se na odborníka. Výčet příznaků přicházejícího či už probíhajícího vyhoření je široký, je ale dobré vědět, které chování a pocity sem patří.

Jestliže se ocitnete v této nelehké situaci, zkuste se řídit našimi doporučeními a při příznacích vyhoření okamžitě vyhledejte specializovanou pomoc. Jinak můžete velmi ublížit jak nemocnému, tak sami sobě!

Autor: Lenka Svobodová
zavřít reklamu