Učení se čemukoli pomáhá našemu mozku zůstat déle mladým

Mozek je jedním z mála orgánů, který pro vědce stále zůstává z velké části tajemstvím. Velký technologický pokrok v posledních letech nám ale naštěstí umožňuje pochopit jeho fungování stále lépe a lépe. Jedním z důkazů je i nedávno provedený výzkum, v jehož rámci vědci z Curyšské univerzity shromáždili přesvědčivé neurologické důkazy, které naznačují, že rozhodnutí, která dnes činíme, silně ovlivňují to, jakým způsobem bude náš mozek za několik let či desítek let stárnout.

Nikdy se nepřestaňte učit

Jedním z nejlepších životních rozhodnutí je to, že se do konce života nepřestanete učit. Uvedená studie totiž zjistila, že více učení v průběhu života podporuje lepší fungování mozku a poznávání ve stáří. Může to znít jednoduše, ale hlavní závěry lze stručně shrnout slovy – pokud nebudete používat svůj mozek, můžete o něj přijít.

Výzkumný tým sledoval více než 200 seniorů po dobu více než sedmi let. Všichni zahrnutí jedinci nevykazovali žádné známky demence, vykazovali nadprůměrnou inteligenci a vedli aktivní společenský život. Během tohoto období byli účastníci pravidelně neuroanatomicky i neuropsychologicky hodnoceni prostřednictvím magnetické rezonance.

Vyšetření mozku umožnila vědcům zkoumat na digitálních snímcích případné degenerativní procesy, které se zobrazují jako „černé díry“ nebo „bílé skvrny“. Čím více černých děr a bílých skvrn je vidět, tím více se zhoršuje stav mozku.

Když vědci v průběhu sledovaného období vyhodnocovali magnetickou rezonanci účastníků, ukázalo se, že ti s akademickým vzděláním vykazovali výrazně nižší nárůst těchto typických známek degenerace mozku. Tato zjištění naznačují, že učení pozitivně ovlivňuje proces stárnutí mozku a podporuje mladší a bystřejší mysl bez ohledu na skutečný věk.

Kromě toho vysokoškolsky vzdělaní lidé také rychleji a přesněji zpracovávali informace, například při porovnávání písmen, čísel i obrazců. Pokles jejich výkonnosti v oblasti duševního zpracování byl celkově nižší.

Starší žena si čte.
zdroj: pexels.com

Učení nezná hranic

Ačkoli se tato zjištění zaměřila na „akademiky“ neboli ty, kteří získali bakalářský, magisterský nebo doktorský titul, obecné poselství se neomezuje na formální akademické vzdělání. Výsledky samozřejmě neznamenají, že se nutně musíte vrátit do školních lavic, například na univerzitu třetího věku, učit se lze i mnoha jinými a příjemnějšími způsoby.

Pořiďte si průkazku do knihovny, kterou už léta odkládáte, nebo se konečně pusťte do hraní šachů. Díky internetu je snadnější než kdykoli předtím naučit se něco nového. Téměř neomezené množství informací prakticky na jakékoli téma, které si dokážete představit, máte na dosah ruky pokaždé, když vezmete do ruky chytrý telefon.

Možnosti jsou nekonečné a jejich přínos stojí za to. Zdravější mysl ve stáří vám umožní zůstat déle nezávislými, šťastnými a produktivními.

Učení vytváří „mozkové rezervy“

Kognitivní schopnosti jedince v jakémkoli věku jsou do značné míry určeny silou a integritou spojovacích neuronových sítí v jeho mysli. Učení pomáhá tyto již existující neuronové sítě posilovat a budovat nová spojení.

Když tedy strávíte letošní léto učením se nového jazyka nebo malování, pravděpodobně si vybudujete silnější neuronovou síť, o kterou se budete moci opřít, až si stáří nevyhnutelně vybere daň na vašem mozku. Díky učení si totiž vytvoříte „rezervy“ a váš mozek bude schopen lépe kompenzovat případné poruchy.

Zdroj: sciencedirect.com, health.harvard.edu

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu