Chcete prospět vašemu mozku? Choďte na procházky

Často se říká, že čas je neúprosný. Tak trochu to platí i v souvislosti s naším tělem. Kolem 30. roku života začne naše tělo přirozeně ztrácet svalovou hmotu a hustotu kostí a kolem 40. roku života začne náš mozek ztrácet objem, a to přibližně o 5 % každých deset let. Některé ale výzkumy naznačují, že naše „pracovní paměť“, tedy schopnost udržet si informace, jako je heslo nebo název ulice, se začíná zhoršovat už po třicítce. Co s tím dělat?

Důležitá role fyzické aktivity

Nejnovější studie Coloradské univerzity naznačuje, že toto stárnutí mozku můžeme alespoň částečně zvrátit. Studie publikovaná v časopise Neuroimage zjistila, že u účastníků, kteří během šestí měsíců výzkumu pravidelně chodili na rychlé procházky, došlo nejen ke zlepšení kardiovaskulární kondice, ale také ke zlepšení paměti. Ačkoli tato studie není první, která prokázala, že fyzická aktivita zpomaluje pokles kognitivních funkcí, a dokonce podporuje pozitivní změny v mozku, tak zvanou neurální plasticitu, většina dosud publikovaných studií se zabývala pouze šedou hmotou, která tvoří vnější vrstvu mozku a má vysokou koncentraci neuronů.

Šedá versus bílá hmota

Nový výzkum se ale zaměřil na méně prozkoumanou část mozku, bílou hmotu, která se nachází v hlubších tkáních mozku a obsahuje nervová vlákna. Bylo prokázáno, že bílá hmota degeneruje jak při zdravém stárnutí, tak při demenci. Je proto důležité zjistit, zda lze tento proces zpomalit, nebo dokonce zvrátit. Vzhledem k prokázaným přínosům aerobního cvičení na kognitivní funkce se vědci rozhodli prozkoumat, zda by fyzická aktivita mohla podpořit pozitivní změny v bílé hmotě.

Chůze, balanční cvičení a tanec

Do studie bylo zařazeno celkem 247 účastníků starších 60 let, neaktivních, ale jinak zdravých osob bez neurologických problémů v anamnéze. Na začátku studie byla provedena měření paměti, kardiorespirační zdatnosti a také speciální vyšetření mozku magnetickou rezonancí, které měřilo stav a funkci bílé hmoty.

Účastníci byli rozděleni do tří skupin, které se scházely třikrát týdně po dobu šesti měsíců. Jedna skupina se scházela na procházkách trvajících čtyřicet minut, druhá se účastnila protahování a tréninku rovnováhy a třetí se učila choreografické tance. Po uplynutí šesti měsíců byly testy zopakovány.

Kdo „vyhrál“?

Odborníci zjistili, že po šesti měsících pravidelné aktivity se zlepšilo celkové zdraví kardiovaskulárního systému u těch, kteří chodili na procházky, a u tanečníků. Ačkoli se u obou skupin projevily pozitivní změny v bílé hmotě, tyto změny byly častější a výraznější u „chodců“. Snímky z magnetické rezonance odhalily, že některé části mozku se zdály větší a známky poškození mozku se zmenšily. V této kontrolní skupině u nikoho došlo ke zhoršení stavu bílé hmoty.

Chodci byli jedinou skupinou, u níž byly změny v bílé hmotě spojeny s lepší pamětí. Podle autorů není jasné, proč u tanečníků nedošlo ke stejnému zlepšení. Jednou z hypotéz je to, že během lekcí dostávali instrukce a celkově se nepohybovali tak intenzivně. Je tedy možné, že účinky aerobního cvičení byly primárním faktorem přínosu pro bílou hmotu. Pravidelné cvičení, které zrychluje srdeční tep, je dobré pro srdce. A zdá se, že co je dobré pro srdce, je dobré i pro mozek a pro mozkové závity.

Zdroj: sciencedirect.com, medlineplus.gov, brainfacts.org

Autor: Martina Šťastná
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu